Instalace Debian Woody (s XFS)

Poznámka: typ formátu disku určuje, jakým způsobem se na disk ukládají soubory, informace o souborech (čas vytvoření, přístupová práva) atp. Globálně lze říci, že nové formáty umožňují formátování větších disků, umožňují ukládat nové informace o souborech (atributy), snižují riziko ztráty dat při výpadku proudu atd.

1. Příprava instalace

1. Vytiskněte si tento dokument, nebo si jej opište na papír, papyrus, hliněnou desku, dle libosti.
2. Sežeňte si instalační CD Debian Woody (nebo DVD). Potom si z internetové adresy http://www.physik.tu-cottbus.de/~george/debian-xfs/ stáhněte následující soubory (pokud chcete instalovat s XFS):
   • resc1440bf2.4xfs.bin. 1.44M boot floppy.
   • root1440bf2.4xfs.bin. The root disk.
   • drv14bf2.4xfs-1.bin. Drivers. 1st disk.
   • drv14bf2.4xfs-2.bin. Drivers. 2nd disk.
   • drv14bf2.4xfs-3.bin. Drivers. 3rd disk.
   • drv14bf2.4xfs-4.bin. Drivers. 4th disk.
   Jsou to image (obrazy) instalačních disket. Tyto obrazy disket nelze na disketu jenom zkopírovat. V Linuxu je na disketu přenesete příkazem (jako superuživatel root) dd if=nazev_image of=/dev/fd0 (nedělejte v příkazu mezery u rovnítka).

   Je docela možné, že Linux ještě nemáte :-). Potom si musíte někde na internetu sehnat program do Windows který umí vytvářet obrazy disket (nebo se poraďte s někým, kdo tomu rozumí). Např. v adresáři install na instalačním CD Debianu je program rawrite2.exe, který přenáší image na diskety.

3. Zjistěte si informace o Vašem počítači. Název a označení Vaší zvukové karty, grafické karty, monitoru, rozlišení monitoru, jeho obnovovací frekvence, velikost paměti grafické karty atp. Zjistíte to v dokumentaci k Vašemu hardwaru, nebo ve Windows v ovládacích panelech.

4. Zálohujte si všechny data z disku, kam budete instalovat Linux !!! I mistr tesař se někdy utne. Jednou jsem také přerozděloval a formátoval disk, nejméně už po tisícáté, a tak sem si říkal,že záloha není nutná, že to už tak dobře umím, že se nemůže nic stát, grrrrrrr ...

5. Rozdělte si disk, nebo požádejte někoho, kdo to umí. Při této činnosti s pravděpodobností hraničící 100% přijdete o všechna data na disku (pokud máte program jako je Partition Magic, který bohužel není freeware, máte to jednodušší). Musíte mít na disku minimálně jeden oddíl pro odkládací oblast (swap) a jeden pro instalaci Linuxu (kořenový adresář označovaný v Linuxu lomítkem /).
   Popravdě řečeno by to šlo i bez swapu, ale to je zvěrstvo. Odkládací oblast OS využívá v případě, že potřebuje nahrát do paměti více dat, než kolik jí ve skutečnosti v počítači máte. V tu chvíli se začnou momentálně nepotřebná data z paměti odkládat na disk do "swapu".

   Ideálně rozdělený disk by měl mít tyto části:
   

   min. velikost	účel	Id (Systém)
   15MB	/boot	83 (Linux)
   128MB	swap	82 (swap)
   350MB	/	83 (Linux)
   400MB	/var	83 (Linux)
   1GB	/usr	83 (Linux)
   ??	/home	83 (Linux)

   Čím více místa na disku budete chtít věnovat Linuxu, tím větší tyto oddíly udělejte. Výjimkou je oddíl /boot, kde nebude třeba více jak 15MB. Dále počítejte s tím, že k oddílu pro kořenový adresář / musíte připočíst velikost každého adresáře, pro který ve výše uvedené tabulce neuděláte zvláštdní oddíl. Swap, který slouží pro odkládání paměti na disk (virtuální paměť), by měl být asi tak dvojnásobek až dva a půl násobek Vaší skutečné paměti, nejvíce však 4GB. Máte-li 512 a více MB paměti, pak Vám, podle mého názoru, stačí velikost oddílu pro swap stejná, jako je velikost Vaší paměti (paměti počítače, samozřejmě). Kořenový adresář (označený lomítkem /), kde budou jen nejnutnější data pro spuštění systému, nemá smysl dělat větší jak 500 MB. Většina ostatních programů a dat se ukládá do adresáře /usr. V adresáři /var toho z počátku moc nenajdete, ale ukládají se zde například data z databázových programů, pokud tedy hodláte dělat nějaké velké databáze (pro podnik nebo tak), udělejte jeho velikost podle potřeby. (V takovém případě je však výhodnější do podadresáře adresáře /var, kde budou databáze uloženy, připojit jiný disk, nebo část (oddíl) disku). Adresář /home slouží pro ukládání dat uživatelům počítače (tedy Vám a Vašim blízkým, popřípadě zaměstnancům). Jeho velikost si určete podle toho, kolik máte v úmyslu mít na disku vlastních dat. (Nejlépe všechno zbylé místo na disku :-).

   Pokud máte v úmyslu používat Windows, potom udělejte jeden primární oddíl (partition) disku pro Windows a ostatní oddíly (jak pro Windows tak pro Linux) jako rozšířené (extendit). Id je hexadecimální číslo, kterým se označuje typ formátování diskového oddílu, které budete zřejmě potřebovat při rozdělování disku. Id pro fat16 je 6 (Windows95) a pro fat32 b (Windows98).

   Rozdělit disk budete mít možnost také během instalace, tím však z disku smažete všechny data.

   Zapište si na papír, jak jste si disk rozdělili a která část disku je k čemu určena, aby jste později nepřipojili například malý oddíl pro /boot k adresáři /usr. Asi si dokážete domyslet, co by se stalo.

   Pamatujte si: Máte-li IDE disky (většina osobních počítačů je má, protože jsou levnější), pak prvnímu IDE disku odpovídá speciální soubor /dev/hda (tedy soubor hda v adresáři /dev), druhý disk /dev/hdb (to může být třeba CD-ROM) atd. SCSI disky jsou označeny /dev/sda, /dev/sdb atd. Pokud disk rozdělíte na několik oddílů, bude prvnímu oddílu IDE disku odpovídat /dev/hda1, druhému /dev/hda2, nebo třeba /dev/hda5, záleží na způsobu rozdělení disku (v takovém případě soubory hda3 a hda4 nepřísluší žádnému diskovému oddílu, oddíly jsou číslovány vždy vzestupně).

   Pamatujte si: máte-li více jak jeden disk a ve Windows jsou označeny například písmeny C,D,E, neznamená to, že disk C je první, tedy /dev/hda, disk B hdb atd. Ujistěte se proto, že při rozdělování disku pracujete s tím správným.

2. Instalace základního systému

1. Prvním krokem je boot z diskety rescue, pokud chcete instalovat XFS. Pokud ne, nabootujte z prvního CD Debian Woody. Vložte tedy disketu nebo CD do PC a počítač zapněte (nebo restartujte). V BIOSu musíte mít povolen start z diskety (nebo z CD,to většina PC již umí). Jak to v BIOSu nastavit, pokud to tak již není, se dočtete v manuálu ke svému BIOSu. Při změnách v BIOSu buďte velmi opatrní, neodborný zásah by pak mohl horko těžko odstraňovat i odborník. Pokud nechcete XFS a nemůžete nabootovat z CD, přeneste na diskety obrazi disket rescue.bin a root.bin z adresáře install prvního instalačního CD (stejným postupem jako bylo popsáno vytvoření disket pro XFS) a nabootujte z nich. Poslední možností, jak nastartovat instalaci je přejít v DOSu (nikoliv ve Windows) do adresáře install, spustit soubor boot.bat a vybrat vhodné jádro (například vanilla je vhodné). Více informací najdete v oficiálním návoudu na isntalaci.

   Pokud se Vám podaří instalaci nastartovat (startovací disketa je rescue.bin), uvidíte úvodní obrazovku, kde se dočtete něco o licencích a zárukách (že žádné nejsou :-) atd. Pokračujte klávesou ENTER. Pokud instalujete z diskety, vložte na požádání disketu root a opět pokračujte klávesou ENTER.

2. Dále se nejspíše zobrazí nějaká správa (záleží na tom, jakou instalaci jste zvolili), kterou po přečtení můžete jen potvrdit klávesou ENTER.
   
   Pak se Vám možná zobrazí menu, ve kterém si můžete vybrat jazyk pro instalaci. Pomocí šipek najeďte zvýrazněným proužkem na "češtinu", pokračujte klávesou ENTER. V tomto návodu jsou popisovány anglické "nadpisy" jednotlivých činností, to proto, že při instalaci XFS z disket češtinu na výběr mít nebudete. Jejich české ekvivalenty rozeznáte snadno.
3. Vidíte konfigurační menu. Je v zásadě rozděleno na dvě části. V první máte dvě až tři možnosti na výběr, které určují jakou částí instalace pokračovat, v druhé části jsou vypsány všechny kroky instalace, které Vás čekají, nebo které již máte za sebou. Pomocí šipek a klávesy ENTER si můžete vybrat, co chcete dělat. Můžete třeba skočit hned na konec a vybrat nastartování nainstalovaného systému, ale ujišťuji Vás, že s tím nebudete mít úspěch. Pokračujte tedy krok za krokem, jak je napsáno v tomto návodu a vybírejte jen ty možnosti, které jsou v horní části menu. Jsou označeny jako Next:, Alternate: a Alternate1:.
   
   Vyberte volbu (je zvýrazněna) Next: Configure the keyboard a stiskněte ENTER. Poté vyberte svou klávesnici.
   
   Pokud by jste chtěli dát < Cancel >, můžete jej označit tabulátorem a poté stisknout ENTER. Vyzkoušejte a zapamatujte si tento způsob ovládání, budete jej používat během celé instalace. Programátorská klávesnice, kterou dostanete jako možnost na výběr po zvolení české klávesnice je jen pro ty, co s ní umí, tak se jí raději vyhněte.
4. Pokud jste si předem rozdělily disk, budete dotázáni, zda chcete použít swap oblast (oblast disku s Id 82, o tom jsem již mluvil). Na dotazy odpovězte 2x Yes. (Prvním Yes vyberete swap oblast, druhým Yes necháte hledat Bad-blocky, tedy chybné části disku)

   Pokud jste si předem disk nerozdělili, musíte tak učinit nyní. K tomu slouží volba Partition a Hard Disk Tuto část popisovat nebudu, jen znova upozorním, že při této činnosti se ztratí všechna data na rozdělovaném disku. Znovu si pozorně přečtěte, co jsem psal o rozdělování a o označování disků pod Linuxem na začátku, aby jste nevybrali špatný disk, máte-li jich v počítači více.
   

   Po rozdělení disku Vás čeká výběr swap oblasti.

   Myslím, že jste si již ovládání instalačního menu dostatečně odzkoušeli, proto budu následující kroky popisovat stručněji.

5. Initialize a linux Partition. Pokud instalujete XFS, vyberte samozřejmě XFS. Vyberte zařízení /dev/hda? (/dev/hdb? nebo /dev/sda? atd.) odpovídající části disku určené pro kořenový adresář Linuxu "/". Hledání bad-blocků (tj. kontrola disku) není nutná, máte-li ale dost času, udělejte ji. Poté budete dotázáni, zda chcete tento oddíl přimountovat jako root "/". Odpovězte samozřejmě Yes.
6. Pokud jste vytvořily další oddíly na disku pro Linux, než jenom jeden pro kořenový adresář, vybírejte volbu Alternate: Initialize a linux Partition a připojujte další adresáře (/usr,/home,/var atp.) pro které jste tyto partition udělali (viz předchozí bod). Adresář /boot je se svými 15MB na formát XFS příliš malí, proto pro něj vyberte ext2.
7. Install kernel and Driver Modules. Pokud instalujete XFS, vyberte instalaci z /dev/fd0, jinak z DR-ROMu. Pokud instalujete z diskety, budete požádáni o vložení rescue disku (jinak prvního CD). Na požádání vkládejte postupně další diskety (drv.. 1 až 4). Instalujete-li z CD-ROMu, vyberte jádro nejlépe odpovídající vašemu procesoru (na disketě je jen jedno jádro).
8. Configure Device Driver Modules. Moduly slouží k ovládání hardware. Například v kernel/driveres/sound najdete modul ovládající Vaší zvukovou kartu, v kernel/fs/nls vyberte nls_cp852 a nls_iso8859-2 pro podporu českého souborového systému. Moduly vyberete pomocí klávesy ENTER. Kdykoliv později můžete moduly přidat nebo odstranit pomocí programu modconf.
   Po výběru modulů vyberte Exit Finished. Return to previous menu.
   Poznámka: pokud instalujete z CD, pak budete mít na výběr o poznání méně modulů, nenajdete například kernel/drivers/sound atp. Pokud nenajdete modul ovládající vaší zvukovou kartu, budete muset po instalaci přeložit jádro Linuxu. To rozhodně není práce pro začátečníka, takže si najděte někoho, kdo tomu rozumí (né mě), nebo hledejte na internetu články, který překlad jádra popisují a studujte a studujte a studujte ... .
9. Configure the hostname. Zadejte jméno počítače (dle libosti, můj je sally). Jméno nesmí obsahovat mezery a české znaky.
10. Install the base system.
    
    Pokud jste instalovali z diskety, nyní vložte první CD Debian Woody do CD-ROMu (jinak jej tam již máte). Vyberte volbu cdrom: CD-ROM drive. Budete-li na něco dotázáni, nic nezapisujte a rovnou potvrďte OK. Nyní se CD prohledává. To chvilku trvá. Volbu Pleas select the directory ... /instmnt/ potvrďte klávesou ENTER. Začíná kopírování. Pokud Vám během instalace (teď, nebo kdykoliv později) zčerná obrazovka, je to jen spořič. Libovolnou klávesou (nejlépe mezerníkem)jej vypnete.
11. Make System Bootable (Nastavit systém startovatelný). Tato volba nainstaluje na Váš pevný disk LILO, které bude spouštět OS Linux. Máte-li nainstalován ještě jiný OS (např. Windows), pak Vám (možná) dočasně nepůjde spustit(leda ze záchranné diskety). Je ovšem možné, že instalační program najde další startovatelné oddíly a zeptá se Vás, zda je chcete přidat, pak odpovězte Yes. Až Linux nainstalujete, budete moct LILO upravit tak, aby spouštělo všechny nainstalované OS. Doporučuji LILO nainstalovat. (LILO = LInux LOader).
12. Make a Boot Floppy. Vytvoří záchranou disketu. Záchranná disketa se může hodit, například pokud se po instalaci rozhodnete pomocí programu Partition Magic změnit oddíly disku. Pak nepůjde spustit žádný OS. Je třeba nastartovat ze záchranné diskety Linuxu (záchranná disketa Windows Vám k ničemu nebude), přihlásit se jako root a spustit příkaz lilo. Nebo když po instalaci Linuxu provedete instalaci Windows, budou se Vám spouštět jen Windows bez výběru OS.
    Pokud nechcete, můžete zvolit rovnou Alternate: Reboot the system. Potvrďte co Vám instalační program říká, vyndejte CD a disketu z počítače a počítač restartuje.

    Po restartování (Reboot the system) je jedna z mála chvil, kdy můžete počítač vypnout a od instalace si na chvíli odpočinout. Pokud máte nainstalované LILO, nastartujte OS z disku, jinak ze záchranné diskety. (Ne z rescue disku ani z CD).