Seznámení s Linuxem

Mnoho lidí si pod pojmem operační systém (dále jen OS) představuje jen M$ Windows. Tuto stránku jsem vytvořil proto, aby jste se dozvěděli o jiném operačním systému, OS vysoké kvality a nízké ceny - Linuxu.
Nebudu zacházet příliš do detailů tohoto skvělého OS, jen se Vás pokusím přesvědčit, že kvalita není vždy přímo úměrná ceně. A nebo také: "Proč mít jen jeden OS, když můžete mít dva!".

Obsah stránky
Trocha historie Výhody a nevýhody Grafické rozhraní Linuxu Závěr	Pohled do grafického prostředí GNOME v Linuxu Debian

Trocha historie

Linux vytvořil, tehdy ještě student, Linus Torvalds na universitě v Helsinkách s pomocí programátorů z celého světa. Linux byl odvozen z operačního systému UNIX, který byl navržen v roce 1970 ve firmě Bell Laboratories jako víceuživatelský operační systém.

Přesněji řečeno, Linux je volně šiřitelnou implementací unixového jádra. Filozofií Linuxu vždy bylo vytvářet malé kvalitní programy, jejichž spojováním se dají dělat velké věci. Takových programů existují tisíce, a aby jste je nemuseli pracně stahovat z internetu po celém světě, vznikly distribuce Linuxu, které obsahují vše, co potřebujete. Obrázky, které zde vidíte pocházejí z distribuce Debian Woody.

Díky tomu jakým způsobem Linux vznikal máte celý operační systém a spousty programů zdarma. Existuje mnoho distribucí Linuxu, komerčních i nekomerčních. Komerční verze jsou pochopitelně o něco dražší, ovšem platíte především za technickou podporu, jež se nezkušeným uživatelům PC bude hodit třeba při instalaci serverů :-). Nekomerční distribuce si můžete stáhnout zdarma.

Výhody a nevýhody

Pokusím se tu stručně porovnat Linux s Windows dle vlastních zkušeností. Oba OS mají své výhody i nevýhody a nelze předem říct, který je pro Vás vhodnější.

Spolehlivost

Není pochyb o tom, že Linux je daleko spolehlivější. Používám jej od roku 2000, kdy jsem si pořídil jedno reklamní CD od firmy SuSE. Teď rok 2003 a co si pamatuji, Linux mi spadnul asi tak 5x. Používáte-li Windows, jistě velmi dobře znáte modrou obrazovku smrti a hlášku program provedl neplatnou operaci.

Instalace

Instalace je naopak silnou stránkou Windows. Stačí vložit CD do CD-ROMky a zbytek zvládne téměř každý (+ instalace periférií jako např. zvukové karty - na ty jsou do Windows ovladače - opět stačí jen spustit instalační program ...). V Linuxu se však musíte poprat s takovými věcmi, jako je např. rozdělení disku. Ale abych Vás nestrašil, když jsem si pořídil první distribuci Linuxu SuSE, stačila mi k instalaci příručka. To bylo v době, kdy jsem o Linuxu věděl jen to, že existuje! Mohu však říct, že za ty tři roky se instalace v Linuxu dost zlepšila (myšleno z pohledu obyčejného uživatele) a navíc technická podpora komerčních verzí Vám ušetří mnoho trápení.
Dalším problémem může být například instalace zvukové karty do Linuxu. Pokud je zvuková karta novější než Linux, budete nuceni instalovat nové jádro Linuxu. To už pro počítačové začátečníky není. Znovu proto odkazuji na technickou podporu komerčních verzí Linuxu.
Problémy však mohou být při instalaci programů stažených z internetu. Pokud si stáhnete z internetu program do Windows, jen spustíte setup.exe nebo install.exe a o více se nemusíte starat. Ovšem mnoho programů do Linuxu musíte nejdříve přeložit. Vzhledem k tomu že různé distribuce se Linuxu od sebe v některých maličkostech liší, program který si z internetu stáhnete v podobě zdrojových kódů se vám nemusí podařit přeložit. Třeba vám při překladu oznámí, že mu chybí nějaká knihovna a zeptá se vás kde je. Jak to má ale člověk vědět? Abych Vás opět nestrašil, do Linuxu se vytvářejí tvz. balíčky (rpm nebo deb), které již obsahují přeložený program pro konkrétní distribuci a jejich instalace je ještě snažší než instalace programů ve Windows (zvláště v distribuci Debian).

Internet

I když o tom možná nevíte, na většině serverů na internetu běží UNIX nebo Linux. Není divu, když UNIX se specializoval právě na tuto činnost. Jak již bylo řečeno, Linux vyvíjeli programátoři po celém světě právě pomocí internetu. Je tedy pochopitelné, že podpora internetu je v Linuxu velice silná. Rychlost a spolehlivost Linuxu na internetu je prostě nepřekonatelná. Pokud se v Linuxu najde nějaká chyba zneužitelná crackery, je k dispozici nejpozději do několika dnů záplata (díky rozsáhlé podpoře programátorů z celého světa!). Komerční firmy nemají tolik "síly" a tak se záplaty vytvářejí během několika týdnů!

Bezpečnost

Bezpečnost na internetu je vyšší v Linuxu ze dvou důvodů. První je ten, že v Linuxu jsou k dispozici zdrojové kódy OS. Pokud se vyskytne nějaká chyba, je rychle odhalena a odstraněna. Druhým důvodem je to, že Linux, jakožto víceuživatelský systém má v sobě zahrnutou bezpečnostní politiku, jež neumožňuje jednomu uživateli zasahovat do souborů jiného. Pokud tedy chcete udělat něco s vaším OS, musíte se přihlásit jakou superuživatel root. Pokud tak při přístupu na internet neučiníte (a k tomu opravdu nevidím důvod) a stáhnete si do Linuxu nějaký ošklivý virus, můžete přijít maximálně o data která patří uživatelskému kontu, pod kterým jste přihlášen. Pokud si vytvoříte uživatelské konto speciálně pro práci s internetem, nemůže se vám téměř nic stát. To je jeden z důvodů, proč viry pro Linux téměř neexistují.
Dokonce ani uživatel vašeho počítače, jenž se přihlásí ke svému kontu nemůže zasahovat do vašich adresářů, pokud mu je sami nezpřístupníte (Dobrá ochrana proti zvídavým dítkům). Tyto a podobné vymoženosti v klasických Windows nenajdete, jelikož jsou navrženy jako jednouživatelské. Pokud vás například ve Win98 přivítá hlášení požadující jméno a heslo, stačí zmáčknou klávesu Escape a můžete vesele škodit. S víceuživatelským rozhraním přišli až Windows NT (dále WindowsXP ...). Ovšem k obrovskému počtu chyb v tomto OS (a zvláště pak Internet Exploreru) nejste ani s těmito OS v bezpečí.

Výkon

Grafické aplikace Linuxu jsou náročné především na paměť. Chcete-li, aby Vám Linux běhal jako Emil Zátopek, dejte mu hodně paměti. Procesor je v tomto až druhořadá záležitost. Budete-li mít hodně paměti, můžete s méně kvalitním procesorem dosáhnout lepších výsledků než Windows s procesorem kvalitnějším. Linux byl vytvořen jako plně 32bitová aplikace, zatímco Windows stále táhnou břímě starého MS-DOSu a 16bitových aplikací kvůli zpětné kompatibilitě (neplatí pro Windows XP a novější).
Pokud vás tohle nepřesvědčí, pak si poslechněte tohle: V Linuxu jsem na svém PC s 133MHz procesorem a 32MB paměti schopen spustit grafické prostředí KDE2 (uvidíte na obrázcích dole). Pravdou je, že KDE2 mi běhá jako šnek po chřipce; to je dáno právě tím, že mám málo paměti (2MB grafická karta asi také hraje svou roli). Kdybych si nějakou dokoupil, jsem přesvědčen o tom, že bych je byl schopen bez problémů používat. Ostatní grafická prostředí v Linuxu již můžu bez problémů používat (také uvidíte na obrázcích). Přitom mi Debian dopřává nejnovější technologie z počítačového světa, kvalitní, příjemné, stabilní a bezpečné prostředí nového tisíciletí. Windows XP bych rozhodně nerozchodil (maximálně Windows98 .. a to už je trochu zastaralý OS).

Podpora komerčních firem / hardware

Podpora komerčních firem je jednoznačně lepší ve Windows. Windows jsou nejrozšířenějším operačním systémem světa, takže aplikace do Windows se nejlépe prodávají. Navíc v Linuxu vše co potřebujete máte zdarma, proč by jste tedy měli platit komerčním firmám? Pokud budete za něco ochotni zaplatit, tak zřejmě jen v případě, že za to dostanete něco navíc. Linux se však velice rychle šíří a mnoho firem si to již uvědomilo. Například nejlepší webovský prohlížeč Opera již v Linuxu existuje (i s podporou češtiny). Do Linuxu začínají pronikat i komerční hry, jako například Quake.

Programy a hry

Toto téma úzce souvisí s tím předešlým. Komerční programy nabízejí mnoho funkcí navíc a pokud jste zhýčkáni z Windows, můžete být trochu zklamáni tím, že v Linuxových obdobách programů z Windows mnoho funkcí chybí. Myslím si však, že vše co je pro vás životně důležité v Linuxu najdete. Navíc se Linux vyvíjí téměř ze dne na den a již velmi blízko je doba, kdy budou rozdíly mezi Linuxem a Windows zanedbatelné. Možná už je tomu tak dnes, kdy čtete tyto řádky.
Co se však her týče, je jich v Linuxu po hříchu málo. K tomu se nedá nic jiného říct, na výběr jich opravu moc není, ale myslím, že i to se brzo změní. První vlaštovky, jako třeba Quake nebo Tyccon zde již byli.

Národní podpora

U nekomerčních verzí Linuxu, jako je například Debian, je s podporou českých znaků trochu problém. Tyto WWW stránky však vytvářím v Debianu, takže tak zlé to zase být nemůže. Dokonce tu mám program ispell, který je mým věrným pomocníkem při kontrole českého pravopisu. U komerčních verzí si s podporou češtiny hlavu lámat nemusíte, tam už je všechno zařízeno. Některé programy v Linuxu jsou počeštěné, některé ne. Microsoft máte počeštěné téměř všechny programy. To se musí nechat.
Co by Vás mohlo překvapit je to, že Linux používá jiného kódování než Windows, což může způsobovat problémy při přenosu souborů z jednoho OS do druhého. Třeba tyto stránky jsou psány v Linuxu v kódování iso-8859-2.
Další informace o češtině v linuxu.

Ovládání OS

Ovládání Windows je zcela intuitivní. Chcete-li se naučit efektivně ovládat Linux, musíte se to naučit. Je jen na vás kolik se toho naučíte. Pro začátek Vám stačí vědět jenom jak Linux spustit, přihlásit se a za se Linux vypnout. Pak se můžete naučit pracovat v příkazové konzole Linuxu, ale to je jen možnost! Chcete-li využívat jen grafické prostředí Linuxu, nic Vám v tom nebrání. Byla by to však veliká, převeliká škoda mít doma Linux a neumět využít příkazové řádky. Na první pohled nepříjemná černá obrazovka čekající na váš povel se může stát vaším nejlepším pomocníkem. Naučit se jí ovládat zvládne opravdu každý. Chce to jen zajít do knihovny nebo knihkupectví a sehnat si tu správnou knížku a je to. Za pár dní vás lidé uvidí pracovat v konzoli a začnou kolem vás chodit po špičkách, protože počítačového experta si není radno znepřátelit :-).
Stručně řečeno, Linux se Vám na ovládání bude z počátku zdát těžký, ale čím více se toho v Linuxu naučíte, tím efektivnější, příjemnější a rychlejší bude Vaše práce. Ve Windows budete jen tupě klikat myší a to brzo omrzí. Věřte mi.

Podpora Windows

Mluvit o podpoře Windows ve Windows je jako házet vepře sviním. Jak je to ale s Linuxem? Linux se snaží všemožně i nemožně podporovat windowsovské formáty, jako například Word a Excel. Problém je v tom, že zdrojové kódy Windows nejsou k dispozici a asi těžko někdy budou (neumím si představit, že by Microsoft takhle podpořil svou konkurenci). Ačkoli se některé programy chlubí kompatibilitou s Windowsovkými formáty, není to moc slavné. Nejlépe je na tom dle mých zkušeností StarOffice. StarOffice lze používat v Linuxu i Windows, tak si je vyzkoušejte.
Budete-li používat jak Windows tak Linux, počítejte s tím, že Windows nejsou schopné číst s disky naformátovanými pro linux. Linux windowsovské číst umí! Používat windowsovské formáty Vás nic nenutí, snad kromě vašich přátel, kteří Windows mají. Pak buď doufejte, že Váš přítel nepoužívá nějaké nestandardní věci (jako třeba WordArt), nebo jej prostě požádejte ať vám neposílá takové zvěrstva a pošle vám dokumenty například jako HTML dokument, nebo PDF. S excelem je to podobné. I ten se vám může podařit v Linuxu otevřít. Programy v Linuxu však neobsahují všechny funkce co Excel. Ale myslím, že při běžném domácím využití Vás problémy nečekají.
Pro zajímavost: Máte-li dostatečně výkoný počítač, v Linuxu existuje emulátor, pomocí něhož můžete Windows spustit jako jednu z aplikací! Vyděl jsem to na vlastní oči a dost mě pobavilo, když mi Windows v malém okýnku oznámily "Nyní můžete počítač vypnout".

Cena

To nejlepší na konec. Nekomerční distribuce Linuxu jsou zdarma. Tuhle cenu Windows těžko kdy přebijí. Já si jen koupil 7 prázdných CD a nechal si Debian Woody vypálit. To jistě můžete udělat i s Windows, rozdíl je jen v tom že s Linuxem tak činíte zcela legálně. Za komerční verze musíte něco zaplatit, ale je to stále nesrovnatelně méně než za Windows. A uvědomte si, že Windows obsahují jen holý operační systém, kdežto distribuce Linuxu obsahují všechny možné aplikace, podobné například Wordu, Excelu, databáze, grafické programy atd.

Grafické rozhraní Linuxu

Pokud Vás zajímá nejaktuálnější grafická podoba X Windows systému KDE, podívejte se na http://www.kde.org.

	Tak takhle nějak vypadá slavný terminál Linuxu. Rozhodně to není nudná černobílá obrazovka jako v DOSu. Navíc těchto terminálů budete mít k dispozici po standardní instalaci hned 6. A na každém můžete dělat něco jiného. Na jednom třeba něco psát, na dalším posílat poštu nebo serfovat na internetu pomocí textového webovského prohlížeče lynx, hledat nějaké soubory, poslouchat mp3 nebo CD atd.
	Pro zjednodušení práce se soubory můžete v konzoli využít známý Midnight Commander. Znáte-li DOSovský Volcov Commander, pak vám program mc bude připadat důvěrně známý. mc toho dokáže hodně, třeba rozbalovat komprimované soubory atp.
	A zde již vidíte první grafické rozhraní. Icewm je moje nejoblíbenější. Je nenáročné na paměť, je rychlé a moc hezké. Také v něm fungují klávesové zkratky velice podobně jako ve Windows. Například Alt+F4 zavře okno aplikace, Alt+Tab přepíná mezi aplikacemi atd. V Linuxu (i v jedné instalaci!) existuje mnoho grafických rozhraní. Od velmi jednoduchých, které neobsahují téměř nic, až po složité (jako KDE2), které se vyrovnávají Windows. Icewm je někde mezi.
	Tady vidíte menu, které vám icewm nabízí. (Abych vás nemystifikoval tak jen pro úplnost dodávám, že toto menu pochází z rozhraní icewm-gnome, nikoliv jen icewm.) Všimněte si lišty, která obsahuje několik čtverečků s čísly. Ty představují pracovní plochy. Snad každé grafické rozhraní v Linuxu má několik grafických ploch, kde můžete mít umístěné svoje okna s aplikacemi. Standardně jsou přednastaveny 4.
	Budete se divit, ale tohle je stále to samé grafické prostředí icewm. Existuje asi 50 grafických témat, které si v tomto rozhraní můžete vybrat (můžete si dokonce vytvořit vlastní, ale to stojí dost práce). To co vidíte na obrázku vedle je nejpodobnější Windows. Na obrázku také vidíte webovský prohlížeč Mozilla jenž je součástí distribuce Debian. Icewm je jednoduché a rychlé rozhraní, chybí mu však některé věci, které od moderního grafického rozhraní očekáváte. Například neobsahuje žádné zvuky, jako jsou zvuková témata ve Windows. Také, pokud chcete třeba změnit pozadí nebo téma icewm, nejde to tak snadno.
	Prostředí gnome je již plně graficky konfigurovatelný systém, můžete si zde vybrat tapetu, spořič obrazovky, zvuková témata, přidávat si aplikace do panelů kliknutím myší atd. Přitom není přehnaně náročné na výkon vašeho PC. Na mém PC běhá docela rychle a také jej rád využívám.
	Projekt gnome není jen o grafickém rozhraní, ale o spoustě aplikací. Jednu z nich, AbiWord, vidíte na obrázku vedle. O dva obrázky výše můžete vidět hru Same Gnome v prostředí icewm. Téměř všechny grafické programy vycházející z jakéhokoliv prostředí (gnome, kde,kde2 atd) lze spustit i v tom nejjednodušším grafickém prostředí. Většina obrázků, co tu vidíte, jsem udělal pomocí programu vycházejícího z projektu KDE ksnapshot. I tento obrázek jsem udělal pomocí ksnapshot – v prostředí icewm.
	A ještě jeden pohled na grafické rozhraní gnome (po instalaci českého prostředí). Docela pěkné, že?
	A už se blížíme ke grafickému rozhraní KDE2. Aby pro Vás, uživatele Windows, nebyl šok příliš velký, nejdříve Vám ukážu aplikaci z projektu KDE2. Jde o obdobu excelu - KSpread.
	Neříkejte, že jste někdy viděli něco krásnějšího! Ani váš pes nemůže být tak přívětivý jako KDE2. Pokud se Vám však z nějakého důvodu přece jen nelíbí ikonky adresářů, nebo fádní bílé pozadí za nimi (chtěli by jste tam mít třeba obrázek vašeho hafíka), není problém. KDE2 lze nakonfigurovat pomocí několika kliknutí myší, má spoustu vizuálních i zvukových efektů. Platíte však za to velkým nárokem na výkon vašeho PC a budete jej moci běžně využívat asi tak od procesorů 333MHz a pamětí 64MB a výše (To má dneska snad každý, tedy až na mě). Lepší grafická karta než s 2MB paměti by také neškodila.
	Přesto, jak žalostně starý je můj počítač (je asi tak z roku 1996, přesně to nevím, protože jej mám z druhé ruky), dokázal jsem KDE2 spustit. A nejen to. Jak vidíte, spustil jsem i KSpread, KWord, Control-center, xmms (mp3 přehrávač ne nepodobný WinAmp) a ksnapshot, kterým jsem to pro Vás všechno vyfotil. Moc rychle to ale nešlo. Nastartovat KDE2 mi trvá kolem 3 minut, spustit nějaký program skoro minutu. Vybrat font a změnit barvu jde udělat už za pár vteřin. Přesto, čekat ty dlouhé minuty až se něco spustí, když můžu použít icewm, které je několikrát rychlejší ...
	Ukážu Vám ještě jeden pohled do prostředí KDE2. Vidíte tu v plné kráse přehrávač xmms a v pozadí webovský prohlížeč Opera. (Všimněte si funkční češtiny).

Závěr

Co říci na závěr. Může být několik důvodů, proč si pořídit Windows. Nejsem zatvrzelý odpůrce tohoto systému. Pokud třeba potřebujete ke své práci program, jenž existuje jen ve Windows, nemůžete s tím nic nadělat. Pokud si pořizujete počítač hlavně kvůli hrám, pak jich do Windows seženete mnohem více (ale to je snad lepší koupit si herní konzoli - více zábavy za méně peněz). Pokud nejste ochotni dozvědět se a naučit se něco nového a raději platíte a platíte, pořiďte si Windows. Nainstalovat a ovládat Windows dokáže nemluvně. Ovšem rozhodně neplatí, že Linux je jen pro experty. I uživatel, který vidí počítač na vlastní oči prvně v životě, se s jednou tenkou příručkou naučí rychle Linux ovládat. Tohle je jediná věc, o které jsem Vás chtěl přesvědčit a doufám, že se mi to alespoň trochu povedlo.

Když si kupujete ledničku, koupíte si tu, která je výkonnější a levnější, nebo tu co má váš soused, i když víte, že vám každou chvíli zamrzne? Rozhodnutí je jen na Vás. Volte s odvahou a rozumem. Na pořízení kvalitního OS není nikdy pozdě.