Debian - Sallyx
Vítejte na úvodní stránce projektu Debian - Sallyx. Jedná se o distribuci
několika disketového operačního systému založeném na Debianu, která je primárně
určena ke spouštění mnou napsaných programů pracujících v systémech Linux
(například programu na výuku psaní všemi deseti). Lze ji však použít (více či
méně) jako záchranný systém.
Distribuce je vytvářena pomocí programu Yard, který můžete nalézt na
http://www.linuxlots.com/~fawcett/yard/.
Distribuce je momentálně ve versi 00 a obsahuje následující diskety:
| Disketa | Obsah | Popis |
|---|
| boot00.img |
Tato disketa
je určena k nastartování systému (vkládá se do mechaniky vždy jako první).
Obsahuje jádro Linuxu 2.4.20. |
| md5sum | e21ad03939b793ad4e5ae19d5bf89f13 |
| root00.img |
Tato disketa
obsahuje komprimovaný obraz RAM disku (důležité programy pro běh systému).
Vkládá se do mechaniky vždy jako druhá. |
| md5sum | 0d1709d7a47b3adfe5d117f0e8192fbf |
|
psani02.img |
system.tgz | Obsahuje knihovny a programy, jako např. mc,
nvi, bash, free, e2fsck ... |
| console-font.tgz | Balíček pro rozchození češtiny na konzoli (to
je nutné pro běh programu psani). |
| modules.tgz | Moduly jádra potřebné pro práci s jinými než ext2
filesystémy (například DOSovými) atp. |
| psani_3.0.00.tgz | Program na výuku psaní všemi deseti. |
| md5sum | b75973c579cddd1bbe3f68d20634bf8d |
Poznámka: Kromě prvních dvou disket jsou následující diskety naformátovány
ext2 filesystémem.
Hardwarové nároky
Program je odzkoušen na Pentiu I s 32Mb paměti a k jeho spuštění musíte mít
pochopitelně disketovou mechaniku a v BIOSu nastaveno startování (boot)
systému z disket. Procesor z řady Intel i386 by měl být vždy dostačující, ale
nezkoušel jsem. Minimum paměti můžu taky jen odhadnout (RAM disk zabere 8Mb,
dále je potřeba paměť pro běh systému cca 8Mb. 8+8 = 16Mb ? možná je potřeba o
trochu víc, fakt nevím). Kdyby jste měli
náhodou něco slabšího než na čem sem to zkoušel já, dejte mi vědět :-).
Licence
Distribuce jako taková je vydávána pod licencí GPL 2.0 nebo její novější verse.
Programy obsažené v distribuci mohou mít různé licence, nejčastěji však jde o
licenci GNU. V zásadě to znamená, že si můžete program stáhnout, nainstalovat a
nemusíte mi za to nic platit, když sem si o nic neřekl :-).
Stručný popis instalace v DOSu (Windows)
- Stáhněte si všechny potřebné obrazy disket (*.img)
a program rawrite2.zip.
- Rozbalte soubory rawrite2.exe a rawrite2.txt z archivu rawrite2.zip.
- Vkládejte postupně nepoškozené (!) diskety do mechaniky a zapište na ně
obrazy disket příkazem
rawrite2 <jmenodisku>.img a:
například: rawrite2 boot00.img a:
Diskety si vždy po zapsání popište, ať se v nich pak vyznáte.
- Vložte do mechaniky disketu boot00.img a restartujte počítač. V BIOSu
počítače musí být nastaveno první startování (boot) počítače z diskety.
- Pokračujte podle instrukcí zobrazovaných na monitoru.
- OS vypnete příkazem shutdown -h now
Podrobný popis instalace a použití
- Stáhněte si všechny potřebné obrazy disket (*.img)
a program rawrite2.zip. Každý obraz diskety má
1.44Mb a rawrite2.zip 11Kb. Pokud máte Linux, rawrite2.zip nepotřebujete.
(Pokud máte Linux, je lepší si nainstalovat psaní rovnou do Linuxu.)
- Rozbalte soubory rawrite2.exe a rawrite2.txt z archivu rawrite2.zip.
K tomu budete potřebovat nějaký dekomprimační program, například WinRar. Přečtěte si rawrite2.txt (pokud
vás to baví). Jste-li v Linuxu, tento krok přeskočte.
- Vkládejte postupně nepoškozené (!) diskety do mechaniky a zapište na ně
obrazy disket příkazem
rawrite2 <jmenodisku>.img a:
například: rawrite2 boot00.img a:,
nebo v Linuxu příkazem
dd if=<jmenodisku>.img of=/dev/fd0
Obrazy disket nelze na diskety jenom zkopírovat!
Diskety si vždy po zapsání popište, ať se v nich pak vyznáte. Pro běh sytému
jsou potřebné minimálně diskety BOOT a ROOT (obsahují operační systém).
Další diskety si vybírejte dle obsahu. (Pozn: Momentálně je k dispozici jenom
jedna další disketa :-)).
- Vložte do mechaniky disketu BOOT a restartujte počítač. V BIOSu
počítače musí být nastaveno první startování (boot) počítače z diskety. (BIOS
je to, co se spustí jako první po zapnutí počítače).
Pokud to tam nastavené není, nastavte to dle návodu k vašemu BIOSu. Jelikož
platí že co BIOS, to unikát, není v mých silách zde popisovat způsob jakým se
to dělá.
- Pokračujte podle instrukcí zobrazovaných na monitoru. Zde bych už asi
nemusel nic dodávat, ale pro jistotu ...
Nejdříve se z diskety BOOT zavede do paměti počítače jádro systému Linux.
To chvilku trvá. Poté budete vyzváni k vložení další diskety. Vložte
disketu ROOT a stiskněte ENTER. Z této diskety se natáhne do paměti počítače
programy a knihovny operačního systému do RAM disku. Po natažení systému se
spustí přihlašovací program (login), který vás požádá o uživatelské jméno.
Jediný uživatel, který se může k systému přihlásit je root (poznámka:
odhlásit se můžete příkazem exit nebo pomocí CTRL+d). Instrukce k přihlášení a
k nainstalování dalších programů z disket uvidíte na obrazovce. (Příkaz
`addfloppy')
RAM disk je vymezená část paměti, která se chová jako by šlo o pevný disk.
Velikost RAM disku je v této distribuci 8Mb, na to je třeba brát ohled v
případě, že budete chtít doinstalovat více programů než z jedné diskety.
Jakékoliv změny, které v RAM disku provedete budou po vypnutí OS trvale
ztraceny. Jednou z možností, jak si data uchovat, je uložit je na disketu.
- Vypnutí operačního systému provádějte příkazem
shutdown -h now. Chvíli počkejte, než se zobrazí správa:
INIT: No more processes left in this runlevel
Práce s disketami v Linuxu
Toto téma si jistě zaslouží vlastní odstavec, neboť práce s disketami (a disky
obecně) je v Linuxu značně odlišná než v DOSu či Windows. Když vložíte disketu
do mechaniky, musíte jí nejdříve připojit k souborovému systému příkazem
mount. Většinou se připojuje k adresáři
/floppy. Disketa je v
Linuxu reprezentována speciálními zařízením v adresáři
/dev. Např.
fd0 je první disketová mechanika, fd1 druhá disketová mechanika (pokud
jich máte víc) atd. Při mountování diskety je třeba systému zdělit o jaký typ
formátování jde. Linuxové diskety jsou naformátovány formátem
ext2 (v
DOSu nejsou čitelné), DOSové diskety formátem fat12 (označovaný jako vfat).
Linuxovou disketu po vložení do mechaniky připojíte následujícím příkazem:
mount /dev/fd0 -t ext2 /floppy
DOSovou takto:
mount /dev/fd0 -t vfat /floppy
Teprve po připojení uvidíte soubory na disketě a můžete s nimi pracovat. Aby se
změny na disketu opravdu zapsali, je třeba disketu před vyjmutím odpojit
příkazem umount. Tento příkaz potřebuje znát jenom jméno adresáře, který
odpojujete.
umount /floppy
Pokud disketu před vyjmutím neodpojíte, můžete tím způsobit poškození a
ztrátu dat na disketě !!
Příkaz `addfloppy' připojuje disketu, zkopíruje z ní data, ale už jí neodpojí!
Proto vás vždy po instalaci programů upozorní, aby jste disketu před vytažením
odpojili. Program `addfloppy' pracuje pouze s disketami vytvořenými přímo pro
tuto distribuci.
Poznámka: Program psani z této distribuce ukládá
výsledky do adresáře "/floppy/.bilekp/psani2". Pokud při jeho práci nebudete
mít do adresáře /floppy připojenou žádnou disketu, po ukončení OS o výsledky
přijdete. K ukládání výsledků můžete použít i instalační disketu s
programem psaní (doporučuji), proto disketu (po použití `addfloppy')
neodpojujte, ale odpojte ji až po ukončením práce s programem psani.
Nezapomeňte disketu před ukončením OS odpojit!
Často se na to zapomíná. Pokud na to zapomenete a disketu později připojíte,
budete upozorněni na to, že disketa nebyla správně odpojena a bude vám
doporučeno použít program e2fsck. Ovšem jen pokud jde o disketu s ext2
formátem, u DOSových disket se to bohužel nepozná. Linuxovou (ext2) disketu
opravíte takto:
1) Odpojte disketu: /umount /floppy
2) Zkontrolujte disketu: e2fsck /dev/fd0
Program e2fsck kontroluje jen ext2 filesystem, nikoliv fat12.
sallyx@centrum.cz