Práce se soubory

Funkce open()

Tato funkce slouží k vytvoření objektu typu file (tento objekt je její návratovou hodnotou).
open(nazev_souboru,typ)

Typ je řetězec, který určí, jak se bude se souborem zacházet. Může obsahovat následující hodnoty (podobně jako v jazyku C):

Typ	Význam
'r'	Soubor bude otevřen pro čtení. Pokud neexistuje, nastane výjimka IOError
'r+'	Soubor bude otevřen pro čtení a zápis. Pokud neexistuje, nastane výjimka IOError.
'w'	Soubor bude otevřen pro zápis. Existující soubor bude zkrácen na nulovou délku, neexistující bude vytvořen.
'a'	Soubor bude otevřen pro zápis na konec souboru. Neexistující soubor bude vytvořen.

S těmito znalostmi již můžeme napsat funkci, která bude vracet 1 v případě existence souboru a 0 v případě neexistence souboru. Jediný argument funkce je název skoumaného souboru.

>>> def fileexist(nazev):
...     try:
...             soubor = open(nazev,'r')
...     except IOError:
...             return 0
...     except:
...             print 'neocekavana chyba'
...             return 0
...     else:
...             return 1
...
>>> fileexist('/tmp/pokus.txt')
0

Pokud vás překvapily lomítka v názvu souboru, pak vězte, že v Linuxu je to normální. Proč jsou v DOSu obráceně ví snad jen Bill. Adresář /tmp je také v každém Linuxu. Pokud pracujete s jiným operačním systémem, změňte adresář i lomítka dle libosti.

Metody objektu file

V kapitole o objektech jsem vysvětlil, co jsou to metody. Funkce open() vrací objekt file a pomocí jeho metod se pracuje se souborem.

Metoda close()

Funkce close() má jediný smysl života: uzavírá spojení se souborem. Teprve po použití funkce close() máte jistotu, že všechny změny provedené v souboru byly správně uloženy. Také tím uvolníte systémové prostředky počítače, takže na ní nezapomínejte. Pokud na ní zapomenete, nemusí to být hned tragédie. Po skončení programu to za vás udělá operační systém. Pamatujte ovšem na to, že množství otevřených souborů je limitováno.

V předchozím příkladě by tedy měl být příkaz soubor.close() před řádekem return 1 (v ostatních případech nebyl soubor otevřen, takže není co zavírat!).

Metoda write()

Metoda write() zapíše do souboru textový řetězec. Vyzkoušíme na příkladě.
Otevřeme soubor v aktuálním adresáři pokus.txt. Pokud nebude existovat vytvoříme jej a zapíšeme na konec souboru text Hello World.

>>> soubor = open('pokus.txt','a')
>>> soubor.write('Hello World')
>>> soubor.close()

Pokud tyto příkazy zadáte dvakrát, bude v souboru pokus.txt zapsáno Hello WorldHello World. To proto, že v řetězci 'Hello World' není konec řádky (speciální znak '\n').

Metoda readlines()

Metoda readlines() vrátí seznam, jehož jednotlivými položkami jsou všechny řádky souboru. Vytvořte soubor pokus.txt, který bude obsahovat následující:

Prvni radka
Druha radka
Treti radka
Ctvrta radka

Jeho obsah pak zjistíte takto:

>>> try:
...     s = open("pokus.txt",'r')
...     radky = s.readlines()
...     s.close()
... except:
...     print 'Chyba prace se souborem'
... else:
...     type(radky)
...     print radky
...     for i in radky:
...             print i
...
<type 'list'>
['Prvni radka\n', 'Druha radka\n', 'Treti radka\n', 'Ctvrta radka\n']
Prvni radka

Druha radka

Treti radka

Ctvrta radka

Všiměnte si, že jsou řádky načteny i se speciálním znakem konec řádku '\n'.

Metoda readline()

Metoda readline() načte jen jeden řádek a vrátí jej jako řetězec. Při druhém volání načte druhý řádek, atd. Pokud se dostane na konec souboru, vrací prázdný řetězec.

Metoda read()

Metoda read() se chová stejně jako metoda readline(), ale může mít argument typu int, který určí maximální velikost načítaného řetězce. Její chování vyzkoušíme na souboru pokus.txt z předchozího příkladu.

>>> line = 'X'
>>> s = open('pokus.txt',"r")
>>> while line:
...     line = s.read(6)
...     nacteno = 'Nacteno: %s' % line
...     print nacteno,
...
Nacteno: Prvni  Nacteno: radka
Nacteno: Druha  Nacteno: radka
Nacteno: Treti  Nacteno: radka
Nacteno: Ctvrta Nacteno:  radka Nacteno:
Nacteno:
>>>

V příkladě jsem využil toho, že prázdný řetězec je chápán jako false. Za předposledním Nacteno se schovává znak '\n', za posledním Nacteno je již prázdný řetězec.

Metody tell() a seek()

Metoda tell() vrací aktuální pozici v souboru v bytech. Její návratovou hodnotou je tedy typ int v rozsahu <0,N-1>, kde N je velikost souboru v bytech.

Metoda seek(pocet,pozice) posune aktuální pozici v souboru o pocet bytů a to od místa pozice. Pokud je pocet záporná hodnota, pak se posune pocet bytů pozice nazpět. Pozice je typu int a může nabývat následujících hodnot:

Hodnota pozice	Význam
0	Začátek souboru
1	Aktuální pozice
2	Konec souboru

Metodu seek(pocet) je možno použít jen s jedním argumentem, potom se implicitně předpokládá posun od aktuální pozice.

<-- Python  -->