Datové typy

• Deklarace proměnné
• Jmenný prostor
• Zrušení proměnné
• Základní datové typy
• Jak lze s typy pracovat

Deklarace proměnné

Jistě jste zvyklý z jiného programovacího jazyka deklarovat nějakou proměnnou s jejím typem (například char ch; v jazyce C). Python je beztypový jazyk, proto můžete do proměnné přiřadit jakýkoliv typ a až podle aktuálně přiřazené hodnoty Python určí, jak se má z danou proměnou zacházet. Názorně je to vidět na následujícím příkladu.
V Pythonu je možné přiřadit jednu hodnotu naráz několika proměnným, stejně jako je to v jazyce C.

>>> a=3
>>> a/2
1
>>> a=3.0
>>> a/2
1.5
>>> x = y = z = 4
>>> print y
4

Při prvním dělení dvojkou byl typ proměnné a vyhodnocen jako integer (celé číslo), při druhém, díky desetinné čárce jako typ float (reálné číslo). Podle toho se určil i typ výsledku. Do proměnné a můžete klidně uložit i řetězec a vytisknout jej.

>>> a="Hello World"
>>> print a
Hello World
>>>

Přístup k nevytvořené, nebo již zrušené proměnné způsobí chybu. Také je důležité vědět, že Python je case-sensitive, tj. rozlišuje velká a malá písmena.

Jmenný prostor

Pokud vytvoříte proměnnou, Python si do jmenného prostoru uloží informaci o typu proměnné, kde je uložena a název, který této proměnné patří. Pokud zadáte příkaz x = y, nevznikne tím nová proměnná x, která by obsahovala hodnotu y, ale pouze se k proměnné y přiřadí nový název. Nová proměnná se vytvoří přiřazením výrazu, který změní její hodnotu. Jednoznačný identifikátor oběktu lze zjistit pomocí funkce id() .

>>> d=0
>>> x=d
>>> id (d)
135048112
>>> id (x)
135048112
>>> x = d/2
>>> id (x)
135048112
>>> print x
0
>>> x = d/2 + 2
>>> id (x)
135048136
>>> id (d)
135048112
>>>

Na to je třeba dát pozor, pokud pracujete s objekty. Jedním takovým objektem je seznam:

>>> a = [0]
>>> b = a
>>> a.append(1)
>>> print a
[0, 1]
>>> print b
[0, 1]

Ke zjištění, zda jsou dva oběkty totožné, můžete použít operátor is.

Dva oběkty mohou být i totožné v případě, že obsahují stejná data. Python tak šetří paměť počítače, pokud to je možné. Ale nelze na to spoléhat, závísí to jen na vůli interpretu. Výsledky porovnání v následujícíh příkladech mohou být s různými interprety pythonu různé.

>>> a = 5
>>> b = 5
>>> a is b
1
>>> a = [5]
>>> b = [5]
>>> a is b
0

Jakoukoliv proměnnou zrušíte příkazem del proměnná. Pokusíte-li se poté proměnou použít (například vytisknout její hodnotu příkazem print), dočkáte se chybového hlášení. Proměnou však můžete opět deklarovat (a=3) a znovu vesele používat. Příkaz del může rušit několik proměnných najednou, jednotlivé proměnné se oddělují čárkou a ruší se z leva. Lokální proměnné definované v těle bloku jsou rušeny automaticky po opuštění bloku.

Základní datové typy

Typ		Příklady deklarace
Prázdný typ	NULL	x=None
Celé číslo	integer	x=3 nebo x=(3)
Celé dlouhé číslo	long	x=3l nebo x=3L
Racionální číslo	float	x=3.0
Komplexní číslo	komplex	x=2.0+3j nebo x=0j
Řetězce	string	x="a" nebo x='a'
Seznamy	list	x=[] nebo x=[3] nebo x=[4,5]
N-tice	tuple	x=(3,) nebo x=(3,6) nebo x=3,6
Slovníky	hash	x={} nebo x={'tři':3,'čtyři':'4'}

Vyzkoušejte si jednotlivé deklarace proměnných a poté zjistěte jejich typ pomocí příkazu type():

>>> x=None
>>> type(x)
<type 'None'>
>>> x='a'
>>> type(x)
<type 'string'>

Jak lze s typy pracovat

Hodnoty se přiřazují pomocí operátoru = (ne jako v Pascalu :=)
Například x=1 nebo y=x+1, x=x+1 atp.
Porovnávání výrazů je probráno v kapitole True versus False

Typ výsledku je dán operandy. To je patrné z následujícího příkladu:

>>> x=3j
>>> y=2
>>> x/y
1.5j
>>> x=3 # vse za znakem #(sharp) je brano jako komentar.
>>> x/y
1

3/2 = 1, neboť dělíme celá čísla, vyjde nám jako výsledek opět celé číslo. Jak se s tímto vyrovnat se dozvíte v kapitole Některé funkce a operátory z Pythonu.

<-- Python  -->