Knihovna errno.h

• Proměnná errno
  • Extern
  • Použití errno
• Co může obsahovat errno
• Chybové hlášení pomocí perror()

Mnoho funkcí může z nějakého důvodu selhat. Například funkce která má otevřít soubor může selhat, protože soubor neexistuje, nebo k němu program nemá přístupová práva. Nebo funkce, která má spočítat logaritmus čísla, dostane jako argument zápornou hodnotu, nebo nulu. K tomu, abyste mohli zjistit, zda a k jaké došlo chybě, slouží knihovna <errno.h>. (Nepleťte si, prosím, knihovnu <errno.h> a knihovnou <erorr.h>).

Proměnná errno

Extern

Jak víte, program může využívat ke svému běhu různé knihovny. Například /lib/i386-linux-gnu/libc.so.6. Taková knihovna může obsahovat nejenom funkce, ale i proměnné. Jak taky víte, funkce z knihoven musíte před použitím ve zdrojovém kódu alespoň deklarovat (než je definujete nebo připojíte knihovnu, kam byli překompilovány). Proměnné, které máte, nebo budete mít, v nějaké knihovně (nebo budou definované v nějakém jiném zdrojovém souboru), deklarujete pomocí klíčového slova extern.

(Globální) proměnné extern mohou být deklarovány mnohokrát. Musí být definovány právě jednou. (Překladač se může mnohokrát dozvědět, že bude existovat nějaká globální proměnná daného jména a typu, ale jen jednou si pro ni alokuje místo v paměti.)

Použití errno

Pokud začleníte do svého programu hlavičkový soubor <errno.h>, můžete proměnnou errno využívat k odhalování chyb. Při startu programu je proměnná errno nastavena na nulu (tr. bezchybný stav).
Když proběhne nějaká funkce, která je naprogramovná tak, aby s touto proměnnou pracovala (může to být i vámi vytvořená funkce), nastaví proměnnou na nějakou hodnotu. Například 0, když se nic špatného nestalo. Z toho vyplývá, že když chcete odhalit chybu v nějaké funkci, musíte proměnnou errno testovat ihned po skončení funkce. Protože další volaná funkce může hodnotu errno přepsat.

Použití errno se hodí především tam, kde funkce nemůže oznámit chybu svou návratovou hodnotou.

Proměnná errno tedy obsahuje nějaké číslo určující chybu. Aby byla práce s touto proměnnou přehlednější, byli definovány dvě standardní makra, která reprezentují možné chyby.

Podívejte se na příklad, ve kterém se využije proměnné errno k odhalení a určení chyby ve funkci log z knihovny <math.h>. Nezapomeňte při překladu v Linuxu, že je třeba použít přepínače -lm při překladu pomocí gcc, viz <math.h>.

Výstup z programu:

Vse je v poradku. log(2.718282) = 1.000000.
Doslo k chybe v ramci definicniho oboru funkce!
Doslo k chybe v ramci definicniho oboru funkce!
Doslo k chybe v ramci oboru hodnot funkce!

Co může obsahovat errno

Proměnná errno je typu int, takže může obsahovat celá čísla. To je sice také důležitá informace, ale zajímavější je, co taková hodnota znamená. Už jste se setkali se dvěma hodnotami – EDOM a ERANGE. Různé hlavičkové soubory si definují další možné chybové hodnoty. Jaké chyby v té či oné funkci můžou nastat a co znamenají se dočtete v manuálu ke konkrétní funkci. Jediné, na co se můžete spolehnout je, že nula značí bezchybný stav. Tedy skoro. Některé funkce totiž s proměnnou errno nepracují, takže její hodnotu nezmění ani při chybě.

V následující tabulce vám ukážu některé makra převzatá z linuxového manuálu k souboru <errno.h>. Mnohé z těchto maker jsou přístupné jen a jen pod unixovými operačními systémy (pozn.: Linux vychází z Unixu). Přesněji řečeno v systémech podporujících nejen standard ANSI C, ale i POSIX.1. Význam některých z těchto maker vám může ujít, neboť jsou využívány funkcemi, které ještě neznáte (například pro práci se soubory). Znovu vás proto odkazuji na manuály k funkcím, kde se vždy dočtete, jaké chybové hlášení ta či ona funkce může do proměnné errno zapisuje (pokud vůbec nějaké). Berte následující tabulku pouze jako ilustrativní záležitost.

Chybové hlášení pomocí perror()

Všechna chybová hlášení jsou uložena v proměnné const char *sys_errlist[];. Počet chybových hlášení (tedy počet řetězců, na které ukazuje pole sys_errlist) je uložen v proměnné typu int, sys_nerr. Poslední chybové hlášení je tedy v sys_errlist[sys_nerr-1];

Proměnné sys_errlist i sys_nerr jsou definovány v knihovně <stdio.h>.

Funkce perror() je deklarována v knihovně <stdio.h> (tu budu probírat podrobně později) a slouží k vypsání chybového hlášení na základě obsahu proměnné errno. Deklarace funkce perror() je následující:

Funkce perror() pošle nejdříve řetězec s, za něj přidá dvojtečku a poté chybové hlášení do standardního chybového proudu stderr (to je nejčastěji na obrazovku). Pokud má s hodnotu NULL, pak vypíše jen chybové hlášení. V případě, že k žádné chybě nedošlo (errno == 0) se vypíše něco jako „Úspěch“ (Success).

Díky funkci perror() můžete příklad errno1.c zjednodušit. Změním v něm funkci logaritmus(), zbytek zůstane stejný.

Možný výstup z programu:

Success
log(2.718282) = 1.000000.
Hlaseni: Numerical argument out of domain
Hlaseni: Illegal seek
Hlaseni: Numerical result out of range