sallyx.org

Debian - Sallyx

Vítejte na úvodní stránce projektu Debian - Sallyx. Jedná se o distribuci několika-disketového operačního systému založeném na Debianu, která je primárně určena ke spouštění mnou napsaných programů pracujících v systémech Linux (například programu na výuku psaní všemi deseti). Lze ji však použít (více či méně) i jako záchranný systém.

Distribuce je vytvářena pomocí programu Yard, který jste mohli nalézt na http://www.linuxlots.com/~fawcett/yard/ (stránka už neexistuje).

Distribuce je momentálně ve verzi 00 a obsahuje následující diskety:

Disketa Obsah Popis
boot00.img Tato disketa je určena k nastartování systému (vkládá se do mechaniky vždy jako první). Obsahuje jádro Linuxu 2.4.20.
md5sum e21ad03939b793ad4e5ae19d5bf89f13
root00.img Tato disketa obsahuje komprimovaný obraz RAM disku (důležité programy pro běh systému). Vkládá se do mechaniky vždy jako druhá.
md5sum0d1709d7a47b3adfe5d117f0e8192fbf
psani02.img system.tgz Obsahuje knihovny a programy, jako např. mc, nvi, bash, free, e2fsck
console-font.tgz Balíček pro rozchození češtiny na konzoli (to je nutné pro běh programu psani).
modules.tgz Moduly jádra potřebné pro práci s jinými než ext2 filesystémy (například DOSovými) atp.
psani_3.0.00.tgz Program na výuku psaní všemi deseti.
md5sum b75973c579cddd1bbe3f68d20634bf8d

Poznámka: Kromě prvních dvou disket jsou následující diskety naformátovány ext2 filesystémem.

Hardwarové nároky

Program je odzkoušen na Pentiu I s 32 Mib paměti a k jeho spuštění musíte mít pochopitelně disketovou mechaniku a v BIOSu nastaveno startování (boot) systému z disket. Procesor z řady Intel i386 by měl být vždy dostačující, ale nezkoušel jsem. Minimum paměti můžu taky jen odhadnout (RAM disk zabere 8Mb, dále je potřeba paměť pro běh systému cca 8Mb. 8+8 = 16Mb? možná je potřeba o trochu víc, fakt nevím). Kdybyste měli náhodou něco slabšího než na čem sem to zkoušel já, dejte mi vědět :-).

Licence

Distribuce jako taková je vydávána pod licencí GPL 2.0 nebo její novější verse. Programy obsažené v distribuci mohou mít různé licence, nejčastěji však jde o licenci GNU. V zásadě to znamená, že si můžete program stáhnout, nainstalovat a nemusíte mi za to nic platit, když sem si o nic neřekl :-).

Stručný popis instalace v DOSu (Windows)

  1. Stáhněte si všechny potřebné obrazy disket (*.img) a program rawrite2.zip.
  2. Rozbalte soubory rawrite2.exe a rawrite2.txt z archivu rawrite2.zip.
  3. Vkládejte postupně nepoškozené (!) diskety do mechaniky a zapište na ně obrazy disket příkazem
    rawrite2 <jmenodisku>.img a:
    například: rawrite2 boot00.img a:
    Diskety si vždy po zapsání popište, ať se v nich pak vyznáte.
  4. Vložte do mechaniky disketu boot00.img a restartujte počítač. V BIOSu počítače musí být nastaveno první startování (boot) počítače z diskety.
  5. Pokračujte podle instrukcí zobrazovaných na monitoru.
  6. OS vypnete příkazem shutdown -h now

Podrobný popis instalace a použití

  1. Stáhněte si všechny potřebné obrazy disket (*.img) a program rawrite2.zip. Každý obraz diskety má 1.44 MiB a rawrite2.zip 11–KiB. Pokud máte Linux, rawrite2.zip nepotřebujete. (Pokud máte Linux, je lepší si nainstalovat psaní rovnou do Linuxu.)

  2. Rozbalte soubory rawrite2.exe a rawrite2.txt z archivu rawrite2.zip. K tomu budete potřebovat nějaký dekomprimační program, například WinRar. Přečtěte si rawrite2.txt (pokud vás to baví). Jste-li v Linuxu, tento krok přeskočte.

  3. Vkládejte postupně nepoškozené (!) diskety do mechaniky a zapište na ně obrazy disket příkazem
    rawrite2 <jmenodisku>.img a:
    například: rawrite2 boot00.img a:
    nebo v Linuxu příkazem
    dd if=<jmenodisku>.img of=/dev/fd0
    Obrazy disket nestačí na diskety jenom zkopírovat! Diskety si vždy po zapsání popište, ať se v nich pak vyznáte. Pro běh sytému jsou potřebné minimálně diskety BOOT a ROOT (obsahují operační systém). Další diskety si vybírejte dle obsahu. (Pozn: Momentálně je k dispozici jenom jedna další disketa - psani02.img :-)).

  4. Vložte do mechaniky disketu BOOT a restartujte počítač. V BIOSu počítače musí být nastaveno první startování (boot) počítače z diskety. (BIOS je to, co se spustí jako první po zapnutí počítače). Pokud to tam nastavené není, nastavte to dle návodu k vašemu BIOSu. Jelikož platí že co BIOS, to unikát, není v mých silách zde popisovat způsob jakým se to dělá.

  5. Pokračujte podle instrukcí zobrazovaných na monitoru. Zde bych už asi nemusel nic dodávat, ale pro jistotu …

    Nejdříve se z diskety BOOT zavede do paměti počítače jádro systému Linux. To chvilku trvá. Poté budete vyzváni k vložení další diskety. Vložte disketu ROOT a stiskněte ENTER. Z této diskety se natáhne do paměti počítače programy a knihovny operačního systému do RAM disku. Po natažení systému se spustí přihlašovací program (login), který vás požádá o uživatelské jméno. Jediný uživatel, který se může k systému přihlásit je root (poznámka: odhlásit se můžete příkazem exit nebo pomocí CTRL+d). Instrukce k přihlášení a k nainstalování dalších programů z disket uvidíte na obrazovce. (Příkaz `addfloppy')

    RAM disk je vymezená část paměti, která se chová jako by šlo o pevný disk. Velikost RAM disku je v této distribuci 8 MiB, na to je třeba brát ohled v případě, že budete chtít doinstalovat více programů než z jedné diskety. Jakékoliv změny, které v RAM disku provedete budou po vypnutí OS trvale ztraceny. Jednou z možností, jak si data uchovat, je uložit je na disketu.

  6. Vypnutí operačního systému provádějte příkazem shutdown -h now.
    Chvíli počkejte, než se zobrazí správa:
    INIT: No more processes left in this runlevel

Práce s disketami v Linuxu

Toto téma si jistě zaslouží vlastní odstavec, neboť práce s disketami (a disky obecně) je v Linuxu značně odlišná než v DOSu či Windows. Když vložíte disketu do mechaniky, musíte jí nejdříve připojit k souborovému systému příkazem mount. Většinou se připojuje k adresáři /floppy.
Disketa je v Linuxu reprezentována speciálními zařízením v adresáři /dev. Např. fd0 je první disketová mechanika, fd1 druhá disketová mechanika (pokud jich máte víc) atd.
Při mountování diskety je třeba systému zdělit o jaký typ formátování jde. Linuxové diskety jsou naformátovány formátem ext2 (v DOSu nejsou čitelné), DOSové diskety formátem fat12 (označovaný jako vfat).

Linuxovou disketu po vložení do mechaniky připojíte následujícím příkazem:
mount /dev/fd0 -t ext2 /floppy
DOSovou takto:
mount /dev/fd0 -t vfat /floppy

Teprve po připojení uvidíte soubory na disketě a můžete s nimi pracovat. Aby se změny na disketu opravdu zapsali, je třeba disketu před vyjmutím odpojit příkazem umount. Tento příkaz potřebuje znát jenom jméno adresáře, který odpojujete.
umount /floppy

Pokud disketu před vyjmutím neodpojíte, můžete tím způsobit poškození a ztrátu dat na disketě!

Příkaz `addfloppy' připojuje disketu, zkopíruje z ní data, ale už jí neodpojí! Proto vás vždy po instalaci programů upozorní, abyste disketu před vytažením odpojili. Program `addfloppy' pracuje pouze s disketami vytvořenými přímo pro tuto distribuci.

Poznámka: Program psani z této distribuce ukládá výsledky do adresáře /floppy/.bilekp/psani2. Pokud při jeho práci nebudete mít do adresáře /floppy připojenou žádnou disketu, po ukončení OS o výsledky přijdete. K ukládání výsledků můžete použít i instalační disketu s programem psaní (doporučuji), proto disketu (po použití `addfloppy') neodpojujte, ale odpojte ji až po ukončením práce s programem psani.

Nezapomeňte disketu před ukončením OS odpojit! Často se na to zapomíná. Pokud na to zapomenete a disketu později připojíte, budete upozorněni na to, že disketa nebyla správně odpojena a bude vám doporučeno použít program e2fsck. Ovšem jen pokud jde o disketu s ext2 formátem, u DOSových disket se to bohužel nepozná. Linuxovou (ext2) disketu opravíte takto:

1) Odpojte disketu: /umount /floppy
2) Zkontrolujte disketu: e2fsck /dev/fd0

Program e2fsck kontroluje jen ext2 filesystem, nikoliv fat12.


sallyx@centrum.cz