| sallyx.org |
Vítejte na úvodní stránce projektu Debian - Sallyx. Jedná se o distribuci několika-disketového operačního systému založeném na Debianu, která je primárně určena ke spouštění mnou napsaných programů pracujících v systémech Linux (například programu na výuku psaní všemi deseti). Lze ji však použít (více či méně) i jako záchranný systém.
Distribuce je vytvářena pomocí programu Yard,
který jste mohli nalézt na http://www.linuxlots.com/~fawcett/yard/
(stránka už neexistuje).
Distribuce je momentálně ve verzi 00 a obsahuje následující diskety:
| Disketa | Obsah | Popis |
|---|---|---|
| boot00.img | Tato disketa je určena k nastartování systému (vkládá se do mechaniky vždy jako první). Obsahuje jádro Linuxu 2.4.20. | |
| md5sum | e21ad03939b793ad4e5ae19d5bf89f13 | |
| root00.img | Tato disketa obsahuje komprimovaný obraz RAM disku (důležité programy pro běh systému). Vkládá se do mechaniky vždy jako druhá. | |
| md5sum | 0d1709d7a47b3adfe5d117f0e8192fbf | |
| psani02.img | system.tgz | Obsahuje knihovny a programy, jako např. mc, nvi, bash, free, e2fsck … |
| console-font.tgz | Balíček pro rozchození češtiny na konzoli (to je nutné pro běh programu psani). | |
| modules.tgz | Moduly jádra potřebné pro práci s jinými než ext2 filesystémy (například DOSovými) atp. | |
| psani_3.0.00.tgz | Program na výuku psaní všemi deseti. | |
| md5sum | b75973c579cddd1bbe3f68d20634bf8d | |
Poznámka: Kromě prvních dvou disket jsou následující diskety naformátovány ext2 filesystémem.
Program je odzkoušen na Pentiu I s 32 Mib paměti a k jeho spuštění musíte mít pochopitelně disketovou mechaniku a v BIOSu nastaveno startování (boot) systému z disket. Procesor z řady Intel i386 by měl být vždy dostačující, ale nezkoušel jsem. Minimum paměti můžu taky jen odhadnout (RAM disk zabere 8Mb, dále je potřeba paměť pro běh systému cca 8Mb. 8+8 = 16Mb? možná je potřeba o trochu víc, fakt nevím). Kdybyste měli náhodou něco slabšího než na čem sem to zkoušel já, dejte mi vědět :-).
Distribuce jako taková je vydávána pod licencí GPL 2.0 nebo její novější verse. Programy obsažené v distribuci mohou mít různé licence, nejčastěji však jde o licenci GNU. V zásadě to znamená, že si můžete program stáhnout, nainstalovat a nemusíte mi za to nic platit, když sem si o nic neřekl :-).
rawrite2.exe a rawrite2.txt z archivu
rawrite2.zip.
rawrite2 <jmenodisku>.img a:
boot00.img a restartujte počítač.
V BIOSu počítače musí být nastaveno první startování (boot) počítače z diskety.
shutdown -h now
Stáhněte si všechny potřebné obrazy disket (*.img)
a program rawrite2.zip.
Každý obraz diskety má 1.44 MiB a rawrite2.zip 11–KiB.
Pokud máte Linux, rawrite2.zip nepotřebujete.
(Pokud máte Linux, je lepší si nainstalovat psaní rovnou do Linuxu.)
Rozbalte soubory rawrite2.exe a rawrite2.txt
z archivu rawrite2.zip.
K tomu budete potřebovat nějaký dekomprimační program, například WinRar.
Přečtěte si rawrite2.txt (pokud
vás to baví). Jste-li v Linuxu, tento krok přeskočte.
Vkládejte postupně nepoškozené (!) diskety do mechaniky a zapište na ně
obrazy disket příkazem
rawrite2 <jmenodisku>.img a:
například: rawrite2 boot00.img a:
nebo v Linuxu příkazem
dd if=<jmenodisku>.img of=/dev/fd0
Obrazy disket nestačí na diskety jenom zkopírovat!
Diskety si vždy po zapsání popište, ať se v nich pak vyznáte.
Pro běh sytému
jsou potřebné minimálně diskety BOOT a ROOT (obsahují operační systém).
Další diskety si vybírejte dle obsahu. (Pozn: Momentálně je k dispozici jenom
jedna další disketa - psani02.img :-)).
Vložte do mechaniky disketu BOOT a restartujte počítač. V BIOSu počítače musí být nastaveno první startování (boot) počítače z diskety. (BIOS je to, co se spustí jako první po zapnutí počítače). Pokud to tam nastavené není, nastavte to dle návodu k vašemu BIOSu. Jelikož platí že co BIOS, to unikát, není v mých silách zde popisovat způsob jakým se to dělá.
Pokračujte podle instrukcí zobrazovaných na monitoru. Zde bych už asi nemusel nic dodávat, ale pro jistotu …
Nejdříve se z diskety BOOT zavede do paměti počítače jádro systému Linux. To chvilku trvá. Poté budete vyzváni k vložení další diskety. Vložte disketu ROOT a stiskněte ENTER. Z této diskety se natáhne do paměti počítače programy a knihovny operačního systému do RAM disku. Po natažení systému se spustí přihlašovací program (login), který vás požádá o uživatelské jméno. Jediný uživatel, který se může k systému přihlásit je root (poznámka: odhlásit se můžete příkazem exit nebo pomocí CTRL+d). Instrukce k přihlášení a k nainstalování dalších programů z disket uvidíte na obrazovce. (Příkaz `addfloppy')
RAM disk je vymezená část paměti, která se chová jako by šlo o pevný disk. Velikost RAM disku je v této distribuci 8 MiB, na to je třeba brát ohled v případě, že budete chtít doinstalovat více programů než z jedné diskety. Jakékoliv změny, které v RAM disku provedete budou po vypnutí OS trvale ztraceny. Jednou z možností, jak si data uchovat, je uložit je na disketu.
shutdown -h now.
Toto téma si jistě zaslouží vlastní odstavec, neboť práce s disketami (a disky
obecně) je v Linuxu značně odlišná než v DOSu či Windows. Když vložíte disketu
do mechaniky, musíte jí nejdříve připojit k souborovému systému příkazem
mount. Většinou se připojuje k adresáři /floppy.
Disketa je v Linuxu reprezentována speciálními zařízením v adresáři
/dev. Např.
fd0 je první disketová mechanika, fd1
druhá disketová mechanika (pokud jich máte víc) atd.
Při mountování diskety je třeba systému zdělit o jaký typ
formátování jde. Linuxové diskety jsou naformátovány formátem ext2
(v DOSu nejsou čitelné), DOSové diskety formátem fat12 (označovaný jako vfat).
Linuxovou disketu po vložení do mechaniky připojíte následujícím příkazem:
mount /dev/fd0 -t ext2 /floppy
DOSovou takto:
mount /dev/fd0 -t vfat /floppy
Teprve po připojení uvidíte soubory na disketě a můžete s nimi pracovat.
Aby se změny na disketu opravdu zapsali, je třeba disketu před vyjmutím odpojit
příkazem umount. Tento příkaz potřebuje znát jenom jméno adresáře,
který odpojujete.
umount /floppy
Pokud disketu před vyjmutím neodpojíte, můžete tím způsobit poškození a ztrátu dat na disketě!
Příkaz `addfloppy' připojuje disketu, zkopíruje z ní data, ale už jí neodpojí! Proto vás vždy po instalaci programů upozorní, abyste disketu před vytažením odpojili. Program `addfloppy' pracuje pouze s disketami vytvořenými přímo pro tuto distribuci.
Poznámka: Program psani
z této distribuce ukládá výsledky do adresáře /floppy/.bilekp/psani2.
Pokud při jeho práci nebudete mít do adresáře /floppy
připojenou žádnou disketu, po ukončení OS o výsledky
přijdete. K ukládání výsledků můžete použít i instalační disketu s
programem psaní (doporučuji), proto disketu (po použití `addfloppy')
neodpojujte, ale odpojte ji až po ukončením práce s programem psani.
Nezapomeňte disketu před ukončením OS odpojit! Často se na to zapomíná. Pokud na to zapomenete a disketu později připojíte, budete upozorněni na to, že disketa nebyla správně odpojena a bude vám doporučeno použít program e2fsck. Ovšem jen pokud jde o disketu s ext2 formátem, u DOSových disket se to bohužel nepozná. Linuxovou (ext2) disketu opravíte takto:
1) Odpojte disketu: /umount /floppy
2) Zkontrolujte disketu: e2fsck /dev/fd0
Program e2fsck kontroluje jen ext2 filesystem, nikoliv fat12.