Začínáme s PostgreSQL

V této kapitole se dozvíte jak vytvořit databázi (schéma), jak získat nápovědu, něco o metapříkazech, znakových sadách a dumpování obsahu databáze do textového souboru (souboru SQL příkazů).

Databáze

Nyní se podíváte na to, jak vytvořit a smazat databázi, tj. nějaké soubory, ve kterých budou uloženy data. V jakém souboru to konkrétně bude (jak se jmenuje a kde je uložen) není důležité. O to se stará server.

Ukáži použití klienta psql pro připojení k databázi a představím jednu psql vychytávku – metapříkazy.

Dozvíte se teké, jak data z databáze „vydumpovat“ do textového souboru ve formě SQL příkazů a jak data zase zpět do databáze nahrát.

Vytvoření databáze

Chcete-li pracovat s databází, musíte jí nejdříve vytvořit. K tomu potřebujete mít příslušná práva – musíte být uživatelem s právem CEATEDB. To jsem ukazoval v kapitole o instalaci. Nyní si na zkoušku můžete vytvořit databázi se jménem rimmer1.

Zadejte příkaz v příkazové řádce:

$ createdb -E UTF8 -T template0 --lc-collate=cs_CZ.UTF-8 --lc-ctype=cs_CZ.UTF-8 rimmer1
CREATE DATABASE

Pokud proběhne vytvoření databáze úspěšně, zobrazí se zpráva CREATE DATABASE (ale taky nemusí, záleží na nastavení). Pokud databáze se stejným jménem již existuje, budete na to upozorněni (původní, již existující databáze se nepřemaže).

Jméno databáze můžete zvolit stejné, jako je vaše přihlašovací jméno (login) v Linuxu. Pokud spustíte psql bez zadání názvu databáze, pokusí se připojit k databázi se stejným jménem jako je váš login.
Já jsem přidal ke jménu databáze na konec jedničku, aby bylo na první pohled jasné, zda mluvím o databázi nebo o loginu uživatele.

Databázi můžete vytvořit i v psql clientovi (dále už budu psát jen psql a budu tím myslet jakéhokoliv klienta pro spojení s Postgresem) následujícím SQL příkazem (začínajícím za =>). Všimněte si středníku na konci příkazu:

=> CREATE DATABASE rimmer1 TEMPLATE template0 ENCODING 'UTF8' LC_COLLATE 'cs_CZ.UTF-8' LC_CTYPE 'cs_CZ.UTF-8';
CREATE DATABASE
Po provedení SQL příkazu klient vypsal CREATE DATABASE. To je takový psql zvyk, že tím oznamuje úspěch provedené akce. Při neúspěchu vypíšě chybu. V zájmu stručnosti a přehlednosti nebudu vždycky vypisovat co klient po provedení úsěšného příkazu vrací.
TEMPLATE

určuje, jakou databázi použít jako šablonu pro vytvoření nové. Pokud nic nezadáte, vytvoří se databáze podle databáze template1. Ta v sobě obsahuje nějaké, pro nás aktuálně nezajímavé, databázové objekty. Pokud jsou tyto objekty v jiném kódování, než ve kterém je nově vytvářená databáze, tak se vytvoření databáze nezdaří.

Používejte jako šablonu template0. Ta neobsahuje nic, takže s ní problémy nehrozí.

ENCODING

určuje znakovou sadu, v jaké se budou ukládat texty v databázi. Asi víte, že existují různé znakové sady (UTF-8, Windows-1250, ISO-8859-2 atd.). Znaková sada určuje, pod jakými čísly se znaky ukládají a kolik budou zabírat místa. Některé znakové sady zabírají více místa a umožňují používat znaky z mnoha jazyků (písmena s háčkami, čárkami, přehláskami, čínské čmáranice …), což je třeba příklad UTF-8, některé používají méně bytů, ale zase mají jen omezený repertoár znaků (například Windows CP1250 je kódování pro středoevropské jazyky od firmy Windows, zatímco ISO-8859-2 je taktéž kódování pro středoevropské jazyky, ale tentokrát se jedná o standard (který používal Linux)).

Používejte kódování UTF-8. Možná by se vám mohlo ve Windows lépe pracovat s WIN1250, ale UTF-8 je prostě modernější a poradí si s většinou jazyků, se kterými se můžete setkat.

LC_COLLATE
určuje, jak se budou znaky řadit. Čeština má například tu specialitu, že ch je v abecedě před cd, protože ch se bere jako jedno písmeno.

Používejte pro COLLATE cs_CZ.UTF-8, pokud je to možné (a vhodné).

Postgres umí „tradiční C“ COLLATE (normální řazení a-z), které se jmenuje C a pak POSIX (to je nějaká norma). Další podpora COLLATE je závislá na operačním systému, takže se může taky stát, že cs_CZ.UTF-8 nebudete mít dostupné.

LC_CTYPE
určuje další informace o znacích (např. co je znak, co je číslo, co je velké a co malé písmeno atd.).
LC_CTYPE byste ani nemuseli zadávat, ono se k LC_COLLATE vybere tak nějak samo to správné.
LC_COLLATE a LC_CTYPE se po vytvoření databáze již nedá změnit!

SQL příkaz na vytvoření databáze by se dal zapsat také takto:

CREATE DATABASE rimmer1 WITH
TEMPLATE = template0
ENCODING = 'UTF-8'
LC_COLLATE = 'cs_CZ.UTF-8'
LC_CTYPE = 'cs_CZ.UTF-8';

Mezery (nebo nové řádky) nehrají roli. Slovíčko WITH, stejně jako rovnítka, je nepovinné (je jedno, jestli je uvedete nebo ne).

Při vytváření databáze se dají určit ještě další informace, o kterých jsem se nezmínil. Podívejte se do dokumentace. To, co je v hranatých závorkách, je nepovinné. Buď je to tam na okrasu nebo aby se splnil nějaký SQL standard a prakticky nemá žádný význam (to je případ slovíčka WITH), nebo se při vynechání použije nějaká defaultní hodnota (to je případ TEMPLATE, ENCODING, LC_COLLATE i LC_CTYPE).

Zrušení databáze

Pokud zrušíte databázi, už se to nedá vzít zpět. Zrušením databáze smažete všechny tabulky, které jste v ní vytvořili! To vás ale zatím nemusí trápit, protože jste žádnou tabulku nevytvořili :-).

Smazat databázi můžete z příkazové řádky programem dropdb.

$ dropdb rimmer1

A ještě jak se to dá udělat v klientovi:

DROP DATABASE rimmer1;
Za domácí úkol zjistěte z dokumentace, jak se dá rozšířit SQL příkaz DROP DATABASE, aby nevyhodil žádnou chybu když se pokusíte smazat neexistující databázi (to se může hodit, když budete spouštět příkazy z dávkového souboru – chyba by dávkový soubor ukončila).

V žádném případě nemažte databázi kterou jste nevytvořili, pokud si nejste jisti že víte co děláte. Postgres při své instalaci vytvoří několik databází, které potřebuje pro svůj běh!

Komunikace s databází

Pro komunikaci s databází postgres slouží program psql. Jedná se o textového klienta, který doporučuji používat.

V předchozí kapitole jsem vysvětlil, že program postgresql je serverem a psql klientem. Pokud se chcete připojit k databázi, musíte říci k jaké. Vytvořte databázi rimmer1 a připojte se k ní:

$ createdb rimmer1
CREATE DATABASE
$ psql rimmer1
Welcome to psql, the PostgreSQL interactive terminal.

Type:  \copyright for distribution terms
       \h for help with SQL commands
       \? for help on internal slash commands
       \g or terminate with semicolon to execute query
       \q to quit

rimmer1=>

V příkazové řádce ve Windows před spuštěním psql zadejte tento příkaz: chcp 1250.
Takto změníte codepage příkazové řádky na windows 1250, které využívá i psql. (Defaultní codepage příkazové řádky ve Windows je cp852.)

Nyní jsou očekávány vaše (SQL) příkazy. Krom toho můžete také zadávat metapříkazy. To jsou příkazy které začínají zpětným lomítkem a většinou mají jen nějaký informativní charakter (třeba \h zobrazí nápovědu).
Pomocí šipky nahoru (na klávesnici) si můžte procházet historii příkazů, příkazy upravit (opravit) a spustit znovu (nejsem si jistý, jestli to tak funguje i ve Windows).
Práci s databází ukončíte metapříkazem \q.
Všechny příkazy se spouští klávesou Enter.
Všechny SQL příkazy se ukončují středníkem (a pak se Enterem spustí).
Metapříkaz \q ukončí program psql.

rimmer1=> \q
$

Klienta psql můžete ukončit i kombinací kláves CTRL+d v Linuxu, v DOSu a Windows je to CTRL+z a Enter.

Metapříkazy

Metapříkazy ještě nejsou příkazy SQL a v jiných SQL programech než je Postgres nemusí vůbec existovat (ani v jiných postgres klientech, než je psql).
Metapříkazy začínají zpětným lomítkem a neukončují se (na rozdíl od SQL příkazů) středníkem.

Dva metapříkazy jste si již mohli vyzkoušet – příkaz na ukončení sezení \q a příkaz zobrazující stručnou nápovědu \h. Další metapříkazy, které by se vám mohly v krátké době hodit, jsou následují:

\q
Ukončí program psql.
\h
Tento metapříkaz budete pravděpodobně využívat nejčastěji. Pokud jej zadáte bez argumentu, vypíše vám všechny možné příkazy SQL. Jako argument můžete zadat jeden z SQL příkazů. Pak se vám ukáže krátký popis toho co příkaz dělá, spolu se syntaxí příkazu.
Nedozvíte se žádné podrobnosti jako v nápovědě na webu, spíš vám pomůže si vzpomenout, co všechno příkaz umí.

Tak například:

rimmer1=> \h DROP DATABASE
Příkaz:     DROP DATABASE
Popis:      odstraní databázi
Syntaxe:
DROP DATABASE [ IF EXISTS ] jméno

Dočtete se, že příkaz DROP DATABASE slouží k odstranění databáze. To co vidíte v syntaxi příkazu velkými písmeny se nemění. Vždy tedy píšete úvodní slova DROP DATABASE. To co je v hranatých závorkách [ ] je nepovinné – IF EXISTS může a nemusí být součástí SQL příkazu (pokud jej chcete použít, tak se píše bez hranatých závorek).
Za výrazy s malými písmeny se dosadí příslušná hodnota (místo jméno byste měli dosasit skutečné jméno databáze, kterou chcete smazat.

Další příklad:

rimmer1=>\h END
Command:     END
Description: commit the current transaction
Syntax:
END [ WORK | TRANSACTION ]

Znak | (svislítko) znamená „nebo“. Příkaz END může mít jeden, nebo žádný argument (argumenty jsou v hranatých závorkách). Argument může být WORK nebo TRANSACTION.

Pokud by místo hranatých závorek [] byli špičaté {}, znamnalo by to, že musí být jeden z argumentů uveden, tj. že příkaz musí mít jeden z vyjmenovaných argumentů.

A další příklad:

rimmer1=> \h drop table
Command:     DROP TABLE
Description: remove a table
Syntax:
DROP TABLE [ IF EXISTS ] name [, ...] [ CASCADE | RESTRICT ]

A tady si všiměte name [, ...]. Tím se nám nápověda snaží naznačit, že můžete uvést více než jedno jméno tabulky (oddělená čárkou).

Tyto příklady jsem uvedl, abyste lépe porozuměli nápovědě. Vlastní význam příkazů proberu v některé z dalších kapitol.

\?
Tento metapříkaz vypíše všechny možné metapříkazy.
Pokud se výstup nevejde na obrazovku, můžete se ve výpisu pohybovat klávesou ENTER, mezerníkem a šipkami. Prohlížení ukončíte klávesou q.
\l
(Malé L) Vypíše tabulku všech existujících databází.
rimmer1=>\l
                       Seznam databází
   Jméno   | Vlastník | Kódování |  Collation  |    CType    |   Přístupová práva    
-----------+----------+----------+-------------+-------------+-----------------------
 petr      | petr     | UTF8     | cs_CZ.UTF-8 | cs_CZ.UTF-8 |
 postgres  | postgres | UTF8     | cs_CZ.UTF-8 | cs_CZ.UTF-8 |
 rimmer1   | petr     | UTF8     | cs_CZ.UTF-8 | cs_CZ.UTF-8 |
 template0 | postgres | UTF8     | cs_CZ.UTF-8 | cs_CZ.UTF-8 | =c/postgres          +
           |          |          |             |             | postgres=CTc/postgres
 template1 | postgres | UTF8     | cs_CZ.UTF-8 | cs_CZ.UTF-8 | =c/postgres          +
           |          |          |             |             | postgres=CTc/postgres
(5 řádek)
     
\d

Tento metapříkaz vám ukáže všechny objekty, které v databázi máte. Nyní tam nemáte nic, takže se vám ukáže, že se vám nemá co ukázat. Ukážeme si to na příkladu.

Abychom si měli co ukázat, vytvoříme si tabulku, která bude mít dva sloupce, v jednom bude text, ve druhém číslo. (Hurá, náš první SQL příkaz – ale zatím jej nechám bez hlubšího vysvětlení).

rimmer1=> CREATE TABLE pokus (text text, cislo integer);
CREATE TABLE
rimmer1=> \d
           Seznam relací
 Schéma | Jméno |   Typ   | Vlastník
--------+-------+---------+----------
 public | pokus | tabulka | petr

Metapříkaz \d může mít argument, kterým bude „objekt“, který máte v databázi. Objektem je například tabulka (o dalších typech objektů, co můžete mit v databází, se dozvíte později).

rimmer1=> \d pokus
Tabulka "public.pokus"
 Sloupec |   Typ   | Modifikátory
---------+---------+--------------
 text    | text    |
 cislo   | integer |

rimmer1=> DROP TABLE pokus;

Jak vaše databáze poroste a bude obsahovat více a více objektů, budete chtít vypsat například jen tabulky. K tomu slouží několik „bratříčků“ metapříkazu \d; Například \dt vypíše jen tabulky.
Nemá cenu abych tyto bratříčky vypisoval, když ještě nevíte, jaké objekty můžete v databázi mít. Až se k jednotlivým objektům dostanu, zmíním se i o příslušném metapříkazu. Ostatně, pomocí \? tyto metapříkazy už umíte zjistit sami.

\dO

(\d a velé o) Vypíše všechna COLLATION, která máte k dispozici.

Že vám \dO nic nevypíše? No to je tím, že ve své databázi žádné definované nemáte. Pokud chcete vidět ty systémové, musíte doplnit metapříkaz písmenkem S:

rimmer=> \dOS
      Seznam collations
   Schéma   |      Jméno       |    Collation     |      CType      
------------+------------------+------------------+------------------
 pg_catalog | C                | C                | C
 pg_catalog | POSIX            | POSIX            | POSIX
 pg_catalog | aa_DJ            | aa_DJ.utf8       | aa_DJ.utf8
 pg_catalog | aa_DJ.utf8       | aa_DJ.utf8       | aa_DJ.utf8
...
 pg_catalog | cs_CZ            | cs_CZ.utf8       | cs_CZ.utf8
 pg_catalog | cs_CZ.utf8       | cs_CZ.utf8       | cs_CZ.utf8
...
(426 řádek)

Spousta metapříkazů existuje ve verzi s S na konci pro vypsání systémových informací.

Dávkové soubory (dump databáze)

Příkazy SQL také můžete zapsat do souboru ve stejné formě, jako byste je zadávali na příkazovou řádku (i se středníkem na konci SQL příkazů). Poté je na databázi aplikujete takto:

$ psql jmeno_databaze < jmeno_souboru_s_prikazy.sql

Soubor je obyčejný textový soubor a na jeho koncovce vůbec nezáleží. Někdy se mu nadává dávkový soubor, protože obvykle obsahuje nějakou dávku SQL příkazů (kvůli jednomu příkazu by se ho asi nevyplatilo psát).

Pokud do dávkového souboru chcete přidat nějaký komentář, uveďte na začátku řádky s komentářem
-- (dvě mínus a mezeru) a vše další až do konce řádky bude ignorováno.

Chcete-li naopak data z databáze uložit do souboru (ve formě SQL příkazů), použijte k tomu program pg_dump.

$ pg_dump -O jmeno_databaze > jmeno_souboru_pro_prikazy.sql

Můžete si to vyzkoušet, ale protože teď v databázi nic nemáte, nic smysluplného se vám nevydumpuje.

Vydumpované soubory obvykle obsahují spoustu nestandardních věcí, které znemožňují vzít skript z jedhoho DBMS a nahrát ho do jiného DBMS. Pro začátek vám poradím toto: cokoliv se vydumpuje a vy tomu nerozumíte smažte :-).

MySQL/MariaDB

Rozdíly v dalších databázích se budu snažit popisovat velmi stručně, takže bez dalšího zdržování uvedu rovnou příklad na vytvoření a smazání databáze v MySQL:

CREATE DATABASE rimmer1 DEFAULT CHARACTER SET = utf8mb4 DEFAULT COLLATE = utf8mb4_czech_ci;
DROP DATABASE IF EXISTS rimmer1;

Všimněte si slova DEFAULT. Znaková sada a COLLATE se v MySQL definuje na úrovni tabulky a ne databáze. Tímto jen definujete, jaká znaková sada a COLLATE se má použít jako defaultní, tedy u nově vytvářené tabulky, u které znakovou sadu nebo COLLATE nedefinujete explicitně.

Schizofrenie v názvosloví je krásně vidět na tom, že místo DATABASE můžete v obou příklade psát SCHEMA a bude to znamenat to samé. A já vám doporučuji používat název SCHEMA, protože je jasnější o čem je řeč, než používání všehobjímající slovo DATABASE.

V MySQL také existují metapříkazy, ale jsou velice odlišné. Třeba metapříkaz \h nezobrazí přehled SQL příkazů, ale přehled metapříkazů (kterých je o poznání méně než v psql).

Pokud se chcete dostat k nápovědě k SQL dotazům, použijte příkaz help, pak help contents, pak třeba help Data Definition a nakonec help CREATE DATABASE.

mysql> help CREATE DATABASE
Name: 'CREATE DATABASE'
Description:
Syntax:
CREATE {DATABASE | SCHEMA} [IF NOT EXISTS] db_name
    [create_specification] ...

create_specification:
    [DEFAULT] CHARACTER SET [=] charset_name
  | [DEFAULT] COLLATE [=] collation_name

CREATE DATABASE creates a database with the given name. To use this
statement, you need the CREATE privilege for the database. CREATE
SCHEMA is a synonym for CREATE DATABASE.

URL: http://dev.mysql.com/doc/refman/5.6/en/create-database.html

Příkaz mysqldump vydumpuje databázi:

$ mysqldump  jmeno_databaze > jmeno_souboru_pro_prikazy.sql

SQLite

Program sqlite3 při spuštění očekává jako argument název souboru, se kterým bude pracovat jako s databází. Pokud soubor neexistuje, vytvoří jej. Pokud existuje, ověří, že se jedná o platný SQLite soubor a pracuje s ním.

SQLite umí pracovat jen s UTF-8 a UTF-16 kódováním. To první je defaultní, bez toho druhého se (zatím) obejdete.

Příkaz pro nápověda v programu sqlite3 je .help (i s tou tečkou na začátku).

Další zajímavé metapříkazy jsou .headers ON a .mode column, které vám doporučuji vždy spouštět. Zajistí hezčí výpis při výpisu obsahu tabulky.

Metapříkaz .tables vypíše všechny tabulky.

Pro uživatele Linuxu: zapište metapříkazy .headers ON a .mode column do souboru ~/.sqliterc a nebudete je muset psát po každém spuštění sqlite3

Metapříkaz .dump vydumpuje databázi.

Oracle

Oracle vám vytvoří databázi rovnou při vytvoření uživatele (jak jsem ukazoval v části o instalaci). Defaultní kódování je UTF-8.

Oracle Export

Oracle Export

Dumpování databáze můžete udělat přes Oracle SQL Developer (Tools → Database Export… spustí Export Wizard, kde si všechno naklikáte).
Apex bohužel nemá nic vhodného na dumpování. Můžete si přes něj vydumpovat tabulku po tabulce v CSV formátu, můžete si zobrazit CREATE TABLE příkazy pro jednotlivé tabulky, ale nevydumpujete si celé schéma najednou.

Apex nabízí jen možnost nahrát SQL skripty (SQL Workshop → SQL Scripts → Upoad >) a nahrané skripty spustit (případně i upravit).

Apex i SQL Workshop mají limit, který omezuje velikost skriptu, který je možný nahrát. V případě nouze tak můžete využít pro nahrání velkého skriptu příkazový řádek:

$ cd /u01/app/oracle/product/11.2.0/xe     # prejdu do adresare kde je oracle nainstalovano
$ . ./bin/oracle_env.sh                    # nastaveni prostredi
$ ./bin/sqlplus jmeno/heslo < script.sql   # nahrani skriptu pomoci programu sqlplus
Komentář Hlášení chyby
Vytvořeno: 11.9.2005
Naposledy upraveno: 5.9.2015
Tato stánka používá ke svému běhu cookies, díky kterým je možné monitorovat, co tu provádíte (ne že bych to bez cookies nezvládl). Také vás tu bude špehovat google analytics. Jestli si myslíte, že je to problém, vypněte si cookies ve vašem prohlížeči, nebo odejděte a už se nevracejte :-). Prohlížením tohoto webu souhlasíte s používáním cookies. Dozvědět se více..