Instalace PostgreSQL

V této části vám ukáži, jak naistalovat a spustit různé SQL databáze. Návody nejsou kompletní kuchařky popisující instalaci krok za krokem. V každém operačním systému se totiž postup trochu liší a s novými verzemi se může lišit ještě víc. Ale nebojte, nejde o nic složitého a určitě tu najdete dostatek informací k tomu, abyste to zvládli vlastními silami.

Instalace PostgreSQL

Nemáte-li Postgres nainstalovaný, nainstalujte jej, nebo požádejte někoho, kdo to umí :).

Každá dobrá linuxová distribuce má Postgres v repozitářích. Uživatelé Windows si můžou Postgres stáhnout a nainstalovat. Vyberte si nejnovější verzi, x86-32 pokud máte 32-bitové Windows, x86-64 pro 64-bitové Windows.
Předpokládám, že když se chcete učit databáze, už to umíte s počítači natolik dobře, že stáhnout a spustit instalační soubor sami hravě zvládnete :)

Když instalujete z repozitářů (linuxový uživatelé), je důležité vědět, co vlastně potřebujete. Databáze totiž většinou fungují na principu klient – server. Server a klient jsou dva různé programy (software).
Server se stará o práci s daty a klient slouží ke komunikaci se serverem. Server i klient jsou často nainstalováni na jiném počítači, ale vy si oba můžete nainstalovat k sobě. Možná že máte přístup na školní server, takže by vám stačil jen klient. Ale s nainstalovaným serverem u sebe si užijete více legrace (budete mít superuživatelská práva, máte server po ruce i bez interentového spojení atd.).

V OpenSuSE jsem instaloval balíčky postgresql-server a postgresql. V jiných linuxových distribucích se budou balíčky jmenovat určitě nějak podobně.

Balíček postgresql obsahuje klienta, který pracuje v příkazové řádce. Určitě vám doporučuji, abyste celý kurz absolvovali s tímto klientem! Jeho rozhraní popíši hned v následující kapitole. A proč je tento klient nejlepší volba?

  1. Je rychlý. Když budete pracovat s databázemi často, často budete klienta spouštět a vypínat. V příkazové řádce je to otázka zlomků sekund, u grafického klienta to trvá a trvá.
  2. Často pracujete s databází na vzdáleném počítači. Někdy se kněmu můžete připojit přímo z vašeho počítače, to umožňuje každý klient, ale někdy se musíte nejdříve připojit na vzdálený počítač (například protokolem SSH) a pak vám stejně nezbyde než pustit klienta z příkazové řádky.
  3. Práce s textovým klientem je rychlejší.
  4. Máte k dispozici příkazy pro nápovědu.
  5. Budu popisovat pouze práci s textovým klientem.

Nebudu vám ale zatajovat, že klientů existuje víc. Pokud rozumíte Apache + PHP, můžete si nainstalovat phpPgAdmin. Jedná se o webové stránky, které slouží k administraci Postgres databáze. Když budete někdy používat postgres databázi na nějakém web hostingu, určitě to budete dělat přes phpPgAdmin, nebo konkurenční Adminer.

Adminer umí komunikovat i s MySQL a několika dalšími databázemi, naproti tomu phpPgAdmin je specializován na Postgres.

Nainstalovanou aplikaci najdete na svém počítači na adrese http://localhost/phpPgAdmin/. (zdrojové soubory jsou v adresáři /srv/www/htdocs/phpPgAdmin/.)

pgAdmin III

pgAdmin III

Jestli trváte na grafickém klientovi, nainstalujte si balíček pgadmin3. (Při přihlášení nechte kolonku Počítač prázdnou (nedávejte localhost ani 127.0.0.1), jinak se bude pgadmin3 pokoušet přihlásit přes TCP/IP a to je obvykle zakázané.)
Uživatelé Windows si jej mohou stáhnout ze stránky www.pgadmin.org/.

Ujistěte se, že server běží a že se spouští automaticky po startu systému, nebo že víte, jak jej spustit.

V OpenSuSE se po instalaci balíčku postgresql-server serverver automaticky nespouští. Spusťte si YaST, v části Systém spusťte Editor úrovní běhu Správce služeb, najděte postgresql a tlačítkem Povolit povolte jeho spouštění při startu.

Server běží jako tzv. deamon (ve Windows se tomu říká systémová služba, tuším). Server uvidíte ve výpisu procesů (např. ps aux | egrep postgres), ale jinak nemá žádné rozhraní (grafické ani textové), se kterým byste mohli komunikovat. Komunikuje se sním výhradně pomocí nějakého klienta, maximálně ještě zasíláním signálů (uživatelé Linuxu jistě tuší, o čem mluvím).

Server samozřejmě čerpá nějaké prostředky vašeho počítače (paměť, procesor), takže jej možná nebudete chtít spouštět automaticky. V Linuxu máte několik možností, jak takový server spustit, vypnout či zapnout/vypnout jeho automatické spuštění. To se může hodněl lišit distribuce od distribuce, tak jenom ukáži několik možností v OpenSuSE (většinu příkazů musíte spouštět jako root).

$ sudo /etc/init.d/postgresql start   # spusti server
$ sudo /etc/init.d/postgresql stop    # vypne server
$ sudo /etc/init.d/postgresql restart # restartuje server (načte znovu konfiguraci)

$ sudo systemctl stop  postgresql     # vypne server (modernejsi zpusob nez ten nahore)
$ sudo systemctl start postgresql     # spusti server
$ systemctl status postgresql         # vypise status
postgresql.service - LSB: Start the PostgreSQL master daemon
          Loaded: loaded (/etc/init.d/postgresql)
          Active: active (exited) since Wed, 2013-11-20 11:46:25 CET; 4s ago
         Process: 29152 ExecStop=/etc/init.d/postgresql stop (code=exited, status=0/SUCCESS)
         Process: 29252 ExecStart=/etc/init.d/postgresql start (code=exited, status=0/SUCCESS)
          CGroup: name=systemd:/system/postgresql.service

Vypíše-li vám poslední příkaz řádku Active: active (exited)… (tak jako v příkladu) nebo Active: active (running)…, máte vyhráno!

Uživatelé Windows by se měli podívat na to, jak nastavit PATH, aby mohli snadno spouštět programy, jako je třeba klient psql.

Vytvoření uživatele

Po čerstvé instalaci PostgreSQL musíte vytvořit uživatele, který bude mít právo vytvářet a mazat databáze (popřípadě další uživatele, kteří budou mít právo do databází "jen" zapisovat).

PostgreSQL (na rozdíl od MySQL) spojuje uživatelské účty s těmi z operačního sytému. Můžete se sice připojit k databázi i pod jiným uživatelským jménem, ale chce to nějaká práva navíc. Nejjednodušší bude, když se budete držet stejného jména pro přístup k databázi jako je uživatelské jméno uživatele Linuxu.

Následující příklad je z operačního systému Linux. Pro uživatele Windodws návod (zatím?) bohužel nemám.

Řekněme, že máte v Linuxu uživatelský účet s loginem rimmer a chcete, abyste s tímto loginem mohli nejen pracovat s obsahem databáze, ale chcete mít i právo další databáze vytvářet a mazat. Pak postupujte následovně:

Poznámka:
$ uvozuje příkazy, které se zapisují do příkazové řádky
(ve Windows v okně programu command.com nebo cmd).
=> uvozuje příkazy, které se zapisují v programu psql (což je textový klient).

  1. Přihlašte se jako root.
    $ su - root
  2. Nyní se přihlaste jako uživatel postgres. (Jelikož jste přihlášen jako root, nebude po vás vyžadováno heslo.)
    Uživatel postgres je vytvořen automaticky během instalace databáze a má neomezená práva.
    $ su - postgres
  3. Spusťte program psql. Program psql je textový klient, který se přihlásí k vaší lokální databázi PostgreSQL (pokud mu nepředáte žádné parametry). Uživatel postgres, pod kterým byste měli teď být přihlášeni, nevyžaduje žádné heslo.
    $ psql
  4. Vytvořte uživatelské konto pro uživatele (například rimmer) (nezapomeňte na středník na konci):
    => CREATE USER rimmer WITH CREATEDB;
    CREATE ROLE

    Všimněte si, že Postgres vypsal po zadání příkaz CREATE ROLE. Postgres má i příkaz CREATE ROLE, který se chová podobně, ale není to to samé co CREATE USER! Podrobnosti popíši v některé z příštích kapitol.

    Pokud nechcete, aby uživatel rimmer mohl vytvářet a mazat databáze, zadejte místo předchozího příkazu jen:

    => CREATE USER rimmer;
    CREATE ROLE
  5. Opakujte krok 4. pro další uživatele.
  6. Odhlašte se z databáze (klávesovou kombinací CTRL+d, nebo příkazem \q).
  7. Odhlaste se z uživatelského účtu postgres i root. Přihlašte se v Linuxu jako uživatel rimmer.

Jinou cestou, jak vytvořit uživatele, je použití programu createuser (v příkazové řádce shellu). Musíte být zase přihlášeni jako uživatel postgres.
Přepínače tohoto programu získáte pomocí příkazu createuser --help nebo v manuálové stránce (důležitý přepínač je například pro uložení hesla v šifrované podobě).

Vytvoření databáze

Server už běží, vytvořili jste si už i uživatele s právem vytvářet databáze, takže zbývá už jen nějakou databázi vytvořit.

K vytváření databází slouží příkaz createdb. Má několik zajímavých voleb. (Všechny si můžete najít v manuálové stránce.) Za zmínku stojí určitě přepínač -E, kterým můžete určit defaultní kódování databáze, -T pro určení „template“ databáze, --lc-collate pro určení jak se mají texty v databázi třídit a --lc-ctype pro určení klasifikace znaků. (Všechno bude podrobně vysvětleno někdy později).

Defaultně se pro kódování použije to kódování, které bylo vybráno při instalaci Postgresu. Přepínačem -E můžete nastavit libovolné (Postgresem podporované) kódování, například LATIN2 (vhodné pro středoevropské jazyky v Linuxu), WIN1250 (středoevropské jakzyky ve Windows) nebo UTF8. Kódování UTF8 je vhodné, pokud budete data přenášet mezi různorodými systémy, jinak bych doporučoval se držet spíše starého dobrého kódování LATIN2.

UTF-8 sice zabírá více místa a práce s ním je o ždibec pomalejší, ale zato umožňuje ukládat text v mnoha jazykových sadách (takže není problém uložit text v češtině i azbuce). Dnes je běžné mít např. webové stránky v různých jazycích, takže UTF8 je jasnou volbou.
V kompletním seznamu podporovaných kódování najdte další informace. Pro tuto chvíli bude stačit, když mi budete věřit, že UTF-8 je váš favorit. Totéž platí o výběru správného collate a ctype.

$ # createdb rimmer
$ createdb -E UTF8 -T template0 --lc-collate=cs_CZ.UTF-8 --lc-ctype=cs_CZ.UTF-8 rimmer
$ psql rimmer
psql (9.6.7, server 9.6.6)
Pro získání nápovědy napište "help".

rimmer=> \q
$
Zadávat jméno databáze při spouštění psql není nutné, pokud se přihlašujete k databázi stejného jména, jako je vaše uživatelské jméno.

Chcete-li vidět všechny existující databáse, použijte příkaz psql -l:

$ psql -l
                                   Seznam databází
   Jméno   | Vlastník | Kódování |  Collation  |    CType    |   Přístupová práva    
-----------+----------+----------+-------------+-------------+-----------------------
 postgres  | postgres | UTF8     | cs_CZ.UTF-8 | cs_CZ.UTF-8 |
 rimmer    | petr     | UTF8     | cs_CZ.UTF-8 | cs_CZ.UTF-8 |
 template0 | postgres | UTF8     | cs_CZ.UTF-8 | cs_CZ.UTF-8 | =c/postgres          +
           |          |          |             |             | postgres=CTc/postgres

Není nutné, abyste úplně chápali vše předešlé. Ale v dalším textu předpokládám, že již máte nainstalovaný PostgreSQL, vytvořenou databázi a získali jste příslušná přístupová práva, abyste si mohli vyzkoušet všechny příklady.

Instalace MySQL / MariaDB

Databáza MariaDB je komunitní projekt, který se oddělil od MySQl poté, co MySQL koupil Oracle a začal Mysql „dusit“. První verze byla téměř totožnou kopií MySQL. Aktuální verze MariaDB 10 se už však začíná od mysql mírně lyšit (je jasný, že vývojáři MariaDB nebudou jen opisovat novinky z MySQL co vymyslí Oracle, ale chtějí přidat něco „vlastního“). Stále ale platí, že jsou tyto dvě databáze kompatibilní, téměř jedno jsou.

Tento seriál byl původně psán pro MySQL, avšak jak MariaDB přebírá otěže, budu se postupně orientovat právě na tuto databázi. V následujících kapitolách ale můžete MySQL a MariaDB brát jako synonyma, nebudu popisovat nic, co by nefungovalo v obou databázich stejně. Doporučuji vám používat communitní MariaDB.

Instalace MySQL je hodně podobná PostgreSQL. Takže jen ve stručnosti: nainstalujte si balíčky mysql-community-server a mysql-community-server-client (nebo mysql-server a mysql-client), resp. mariadb a mariadb-client. Ujistěte se, že je server spuštěn, případně si nainstalujte webového klienta phpMyAdmin, nebo grafického klienta mysql-workbench. (Mimochodem, mysql-workbench je o mnoho lepší než pgadmin, ale i tak vám doporučuji začít s textovým klientem mysql).

Protože se snaží MariaDB nahradit MySQL, po jejím nainstalování máte k dispozici program mysql, který ve skutečnosti spouští klienta MariaDB. I další programy z instalace MariaDB mají stejné názvy jako z MySQL.

Vytvoření databáze a uživatele

Při instalaci MySQL je vytvořen uživatel root, který má všechny práva. V MySQL nemá uživatel databáze žádnou spojitost s uživateli Linuxu, takže se může každý připojit jako root. Po instalaci nemá root (MySQL uživatel root) nastavené žádné heslo, takže se může k serveru přihlásit s tímto supermocným uživatelem každý, kdo se naloguje do počítače (je možné se připojit pouze z localhostu). Je velmi záhodno nastavit heslo uživateli root jak rychle to jen jde, ale pokud máte k počítači přístup jenom vy, tak to není zase tak horké.

Databázi a uživatele vytvoříte pomocí SQL příkazů skrze klienta a účtu root:

$ mysql -u root
mysql> CREATE DATABASE rimmer DEFAULT CHARSET UTF8 COLLATE utf8_czech_ci;
mysql> GRANT ALL PRIVILEGES ON rimmer.* TO rimmer@localhost;
mysql> SHOW DATABASES;
+--------------------+
| Database           |
+--------------------+
| information_schema |
| mysql              |
| performance_schema |
| rimmer             |
| test               |
+--------------------+
7 rows in set (0.00 sec)

mysql> quit
$

Příkazy v příkladu vytvoří databázi rimmer s defaultním kódováním UTF8 a tříděním dle českého jazyka (utf8_czech_ci). Dále vytvoří uživatele s loginem rimmer (bez hesla), který se může přihlásit k databázi z localhostu a rovnou mu nastaví všechny práva (ALL PRIVILEGES) ke všem tabulkám v databázi rimmer (i těm tabulkám, co teprve budou v databázi rimmer vytvořeny).

Databázi můžete smazat příkazem DROP DATABASE rimmer;.

MySQL podporuje dva druhy utf8 kódování. První, utf8 podporuje utf znaky max 3 bity dlouhé (všechny „Basic Multilingual Plane“ (BMP), utf8mb4 až 4 bity dlouhé. Pokud tedy chcete ukládat znaky mimo BMP, jako jsou například smajlíci 😂, vytvořte databázi takto:

CREATE DATABASE rimmer DEFAULT CHARSET utf8mb4 COLLATE utf8mb4_czech_ci;

8 z 10 programátorů doporučuje utf8mb4 :-).

Nyní se můžete přihlásit k databázi rimmer jako uživatel rimmer z localhostu.

rimmer $ mysql rimmer -u rimmer -h localhost
Welcome to the MariaDB monitor.  Commands end with ; or \g.
Your MariaDB connection id is 38
Server version: 10.0.20-MariaDB openSUSE package

Copyright (c) 2000, 2015, Oracle, MariaDB Corporation Ab and others.

Type 'help;' or '\h' for help. Type '\c' to clear the current input statement.

mysql:rimmer>  quit
Bye
rimmer $
Client mysql se snaží uhodnout jméno podle uživatelského jména Linuxu, takže pokud je stejné jako jméno databázového uživatele, nemusíte jej při spuštění clienta uvádět. Server localhost je také defaultní, takže ani to nemusíte uvádět. Stačilo by tedy pouhé mysql rimmer.
Adresa serveru která je součástí jména uživatele určuje, odkud se může uživatel přihlásit. Server localhost a server 127.0.0.1 nejsou pro MySQL to samé! Takže když založíte uživatele rimmer@localhost, nemůžete se přihlásit příkazem mysql -u rimmer -h 127.0.0.1.

Instalace SQLite

SQLite je trochu zvláštní databáze. Je to program, který má v sobě jakoby server i klienta. Jako databázi používá libovolný soubor, který mu určíte. Když neexistuje, vytvoří si jej, když existuje, pokusí se s ním pracovat jako s SQLite databází.

Z toho vyplývá, že stačí nainstalovat jeden balíček – sqlite3. (Nejspíš najdete ve své distribuci ještě starší verzi sqlite2, s tou neztrácejte čas).

Uživatelé Windows is mohou stáhnout Precompiled Binaries for Windows. Dále vás odkážu zase na to, jak nastavit PATH.

SQLite neřeší žádné uživatele, buď máte přístup k souboru, nebo nemáte.

$ sqlite3 rimmer.db3
SQLite version 3.7.13 2012-06-11 02:05:22
Enter ".help" for instructions
Enter SQL statements terminated with a ";"
sqlite> .quit
$
Pokud nevytvoříte žádnou tabulku, nevytvoří se ani soubor rimmer.db3. Jak se tabulky vytvářejí budu probírat později.

Instalace Oracle XE

Nejtěžší nakonec. Oracle databázi nenajdete ve svých repozitářích. Budete si jí muset stáhnout ze stránek Oracle. (Abyste to mohli udělat, tak se budete muset nejdříve (zdarma) zaregistrovat).

Pokud se vám nechce nebo nepovede Oracle XE instalovat, můžete si zkusit online verzi. Určitě ale doporučuji nejdříve instalaci zkusit, není nad to moci pracovat na svém PC (nemluvě o možnosti využití Oracle SQL Developeru, viz dále).

Výhoda online verze je, že běží na novější verzi databáze (aktuálně Oracle Database 12c Enterprise Edition Release 12.1.0.2.0 - 64bit Production).

Oracle databáze je velmi, velmi drahá. Naštěstí existuje Express Edition, která slouží pro výuku a je zdarma. Má nějaká omezení (max. možný počet připojení k databázi, max. velikost dat v databázi atp.), ale ty vás při výuce nemusí trápit.

Aktuálně si můžete stáhnout XE verzi pro Windows 32 bit /64 bit, nebo Linux 64 bit. A protože máte zaručeně Linux 32 bit, mám pro vás jednu vychytralou radu: použijte VirutalBox.

K dispozici je verze Oracle Database Express Edition 11g Release 2, ačkoliv už existuje placená verze Oracle Database 12c Release 1, Express Edition 12c nejspíš nevyjde dříve, než Oracle Database 12c Release 2.

Já používám jako OS 32 bit Debian. To mi ale nezabrání v tom, abych nemohl nainstalovat do VirtualBoxu 64 bit OpenSuSE 12.3 a v něm 64 bitovou verzi Oracle XE pro Linux.

Oracle XE vyžaduje, abyste měli v počítači alespoň 1500 MiB paměti RAM.

Před instalací Oracle musíte přidat následující řádku do /etc/hosts, jinak se Oracle odmítne spustit a vůbec neřekne proč:

127.0.0.0 nazev_pocitace
Název počítače získáte příkazem uname -n.

Po stažení instalačního balíčku rozbalte tento ZIP balíček, přejděte do adresáre Disk1 a nainstalujte jej (jako root):

$ rpm -i oracle-xe-11.2.0-1.0.x86_64.rpm

Během instalace budete dotazováni na pár věcí. Ponechte defaultní volby kde to jde. Dejte si jen pozor, aby jste vybrali spouštění Oracle databáze při startu systému. Budete také požádáni o zadání hesla pro systémového uživatele SYSTEM, to rozodně nezapomeňte, jinak budete v háji.

Oracle XE nainstaluje jak klienta, tak server a k tomu ještě webovou aplikace apex. To je moc pěkné webové rozhraní pro sledování serveru, vytvoření nového uživatele, přihlášení se k databázi a k práci s ní. Nedoporučuji používat textového klient oracle. Já vím, že jsem to do teď doporučoval u všech databází, ale Oracle přestal aktualizovat textového klienta asi tak někdy v době temna a podle toho to vypadá. Když uděláte nějakou chybu, hlásí nepochopitelné hlášky, když se někde překlepnete, musíte celý příkaz psát znovu (žádná historie) atd.

Určitě se vyplatí, když se nejdříve seznámíte s apexem. Později ale můžete přejít na příjemnějšího grafického klienta – SQL Developer. (Tento klient vám sice neprozradí nic o stavu serveru jako apex, ale přeci jen je práce v desktopové aplikaci příjemnější než ve webové …)

Vytvoření uživatele a databáze

Oracle menu

Oracle menu

Po instalaci Oracle najdete v menu aplikací několik Oracle zástupců. Ne všichni bohužel pracují jak mají. Například start a stop databáze nefunguje, nejspíš proto, že jsou k tomu potřeba práva uživatele root. Spustit příkazovou řádku se mi z menu taky nepovedlo, protože zástupce odkazuje na skript, ve kterém je chyba. (Pokud po konzoli opravdu toužíte, spustit jí můžete příkazem /u01/app/oracle/product/11.2.0/xe/config/scripts/sqlplus.sh. Ale možná budete mít štěstí a vám ten zástupce fungovat bude.)

Apex

Apex

Nejdůležitější je zástupce na spuštění apexu Get Started With Oracle Database 11g Expres Edition. Ten naštěstí funguje. Spustí webový prohlížeč a otevře stránku localhost:8080/apex/. Měli byste vidět stránku jako na obrázku Apex.

Vytvoření uživatele a databáze

Vytvoření uživatele a databáze

Přejděte do Application Express, kde si založíte uživatele s databází (tady se tomu říká workspace). Nejdříve budete dotázání na jméno (to je SYSTEM) a heslo (to je to, co jste vyplnili při instalaci). Pak byste se měli dostat na stránku jako je na obrázku Vytvoření uživatele a databáze.

Database user name a Application user name vyplňte stejně, ať se vám to neplete. Workspace se vytvoří automaticky se stejným jménem, jako Database user name.

Apex
		domovská stránka

Apex domovská stránka

Po vytvoření uživatele a jeho workspace se můžete přihlásit. Všimněte si na obrázku Vytvoření uživatele a databáze v pravo tlačítka Already have an account? …. Kliknutím na něj se dostanete na přihlašovací obrazovku pro uživatele.
Na stejnou obrazovku se dostanete, pokud napíšete do prohlížeče přímo adresu localhost:8080/apex/, takže se nemusíte do apexu dostávat tak krkolomě přes přihlášení uživetele SYSTEM …

Po přihlášení byste měli vidět obrazovku, jako je na obrázku Apex domovská stránka. Klikněte na SQL Workshop, pak na SQL Commands a můžete psát své SQL příkazy.

V textovém klientovi se přihlásíte (po spuštění sqlplus.sh skriptu viz výše) k databázi příkazem connect username/password. Ale jak už jsem psal, moc to nedoporučuji.

SQL Developer

SQL Developer

SQL Developer

Oracle SQL Developer je grafické rozhraní určené primárně pro práci s Oracle Databází. Podporuje i práci s MySQL a od verze 4 i s Postgresem.

Aby vám fungovalo připojení do Postgresu, musíte nejdříve stáhnout JDBC driver pro Postgres. Pozor na verzi JDBC driveru. Záleží na verzi javy, kterou máte nainstalovanou. Vzhledem k tomu, že SQL DEveloper v 4 vyžaduje javu 1.8, budete potřebovat PostgreSQL JDBC 4.2 Driver, 42.2.1. Tedy tak to alespoň platí v době pasní tohoto odstavce.

Dále v SQL Developeru vyberete Tools → Preferences, Database → Third Party JDBC Drivers a pak přidáte stažený jar soubor.

Pak už můžete vytvořit nové databázové připojení a vybrat si záložku PostgreSQL.

Stejný postup platí i pro MySQL/MariaDB, jen stáhnete MySQL JDBC Driver.

Budete se muset přihlásit Oracle účtem a vyplnit nějaký otravný dotazník, ale je to zadarmo.

PostgreSQL připojení mi v určitých případech nezobrazuje seznam tabulek, pohledů atp. Mohu jen pouštět SQL příkazy. Myslím, že to má něco společného s nastavením práv, ale zatím jsem nepřišel na to, co. Pro MySQL funguje bezvadně. Pro SQLite neexistuje v SQL Developeru podpora.

Závěr

Hurá, to nejhorší máte zasebou. Když už máte nainstalovanou databázi a víte jak se k ní připojit, nemůže vás již nic zastavit od toho stát se SQL guru. Smyslem této kapitoly nebylo abyste něco pochopili, to příjde v dalších kapitolách. Mimo jiné jsem zde používal zmateně pojem „databáze“. Co toto slovo vlastně znamená se dozvíte v další kapitole.

Komentář Hlášení chyby
Vytvořeno: 20.11.2013
Naposledy upraveno: 27.2.2018
Tato stánka používá ke svému běhu cookies, díky kterým je možné monitorovat, co tu provádíte (ne že bych to bez cookies nezvládl). Také vás tu bude špehovat google analytics. Jestli si myslíte, že je to problém, vypněte si cookies ve vašem prohlížeči, nebo odejděte a už se nevracejte :-). Prohlížením tohoto webu souhlasíte s používáním cookies. Dozvědět se více..