Instalace PostgreSQL

• Instalace PostgreSQL
  • Vytvoření uživatele
  • Vytvoření databáze
• Instalace MySQL / MariaDB
  • Vytvoření databáze a uživatele
• Instalace SQLite
• Instalace Oracle XE
  • Vytvoření uživatele a databáze
• SQL Developer
• Závěr

Instalace PostgreSQL

Nemáte-li Postgres nainstalovaný, nainstalujte jej, nebo požádejte někoho, kdo to umí :).

Každá dobrá linuxová distribuce má Postgres v repozitářích. Uživatelé Windows si můžou Postgres stáhnout a nainstalovat. Vyberte si nejnovější verzi, x86-32 pokud máte 32-bitové Windows, x86-64 pro 64-bitové Windows.
Předpokládám, že když se chcete učit databáze, už to umíte s počítači natolik dobře, že stáhnout a spustit instalační soubor sami hravě zvládnete :)

V OpenSuSE jsem instaloval balíčky postgresql-server a postgresql. V jiných linuxových distribucích se budou balíčky jmenovat určitě nějak podobně.

Balíček postgresql obsahuje klienta, který pracuje v příkazové řádce. Určitě vám doporučuji, abyste celý kurz absolvovali s tímto klientem! Jeho rozhraní popíši hned v následující kapitole. A proč je tento klient nejlepší volba?

1. Je rychlý. Když budete pracovat s databázemi často, často budete klienta spouštět a vypínat. V příkazové řádce je to otázka zlomků sekund, u grafického klienta to trvá a trvá.
2. Často pracujete s databází na vzdáleném počítači. Někdy se kněmu můžete připojit přímo z vašeho počítače, to umožňuje každý klient, ale někdy se musíte nejdříve připojit na vzdálený počítač (například protokolem SSH) a pak vám stejně nezbyde než pustit klienta z příkazové řádky.
3. Práce s textovým klientem je rychlejší.
4. Máte k dispozici příkazy pro nápovědu.
5. Budu popisovat pouze práci s textovým klientem.

Nebudu vám ale zatajovat, že klientů existuje víc. Pokud rozumíte Apache + PHP, můžete si nainstalovat phpPgAdmin. Jedná se o webové stránky, které slouží k administraci Postgres databáze. Když budete někdy používat postgres databázi na nějakém web hostingu, určitě to budete dělat přes phpPgAdmin, nebo konkurenční Adminer.

Adminer umí komunikovat i s MySQL a několika dalšími databázemi, naproti tomu phpPgAdmin je specializován na Postgres.

Nainstalovanou aplikaci najdete na svém počítači na adrese http://localhost/phpPgAdmin/. (zdrojové soubory jsou v adresáři /srv/www/htdocs/phpPgAdmin/.)

pgAdmin III

Jestli trváte na grafickém klientovi, nainstalujte si balíček pgadmin3. (Při přihlášení nechte kolonku Počítač prázdnou (nedávejte localhost ani 127.0.0.1), jinak se bude pgadmin3 pokoušet přihlásit přes TCP/IP a to je obvykle zakázané.)
Uživatelé Windows si jej mohou stáhnout ze stránky www.pgadmin.org/.

V OpenSuSE se po instalaci balíčku postgresql-server serverver automaticky nespouští. Spusťte si YaST, v části Systém spusťte Editor úrovní běhu Správce služeb, najděte postgresql a tlačítkem Povolit povolte jeho spouštění při startu.

Server samozřejmě čerpá nějaké prostředky vašeho počítače (paměť, procesor), takže jej možná nebudete chtít spouštět automaticky. V Linuxu máte několik možností, jak takový server spustit, vypnout či zapnout/vypnout jeho automatické spuštění. To se může hodněl lišit distribuce od distribuce, tak jenom ukáži několik možností v OpenSuSE (většinu příkazů musíte spouštět jako root).

Vypíše-li vám poslední příkaz řádku Active: active (exited)… (tak jako v příkladu) nebo Active: active (running)…, máte vyhráno!

Vytvoření uživatele

Po čerstvé instalaci PostgreSQL musíte vytvořit uživatele, který bude mít právo vytvářet a mazat databáze (popřípadě další uživatele, kteří budou mít právo do databází "jen" zapisovat).

PostgreSQL (na rozdíl od MySQL) spojuje uživatelské účty s těmi z operačního sytému. Můžete se sice připojit k databázi i pod jiným uživatelským jménem, ale chce to nějaká práva navíc. Nejjednodušší bude, když se budete držet stejného jména pro přístup k databázi jako je uživatelské jméno uživatele Linuxu.

Řekněme, že máte v Linuxu uživatelský účet s loginem rimmer a chcete, abyste s tímto loginem mohli nejen pracovat s obsahem databáze, ale chcete mít i právo další databáze vytvářet a mazat. Pak postupujte následovně:

1. Přihlašte se jako root.
   
   $ su - root
2. Nyní se přihlaste jako uživatel postgres. (Jelikož jste přihlášen jako root, nebude po vás vyžadováno heslo.)
   Uživatel postgres je vytvořen automaticky během instalace databáze a má neomezená práva.
   $ su - postgres
3. Spusťte program psql. Program psql je textový klient, který se přihlásí k vaší lokální databázi PostgreSQL (pokud mu nepředáte žádné parametry). Uživatel postgres, pod kterým byste měli teď být přihlášeni, nevyžaduje žádné heslo.
   
   $ psql
4. Vytvořte uživatelské konto pro uživatele (například rimmer) (nezapomeňte na středník na konci):
   
   => CREATE USER rimmer WITH CREATEDB;
   CREATE ROLE

   Všimněte si, že Postgres vypsal po zadání příkaz CREATE ROLE. Postgres má i příkaz CREATE ROLE, který se chová podobně, ale není to to samé co CREATE USER! Podrobnosti popíši v některé z příštích kapitol.

   Pokud nechcete, aby uživatel rimmer mohl vytvářet a mazat databáze, zadejte místo předchozího příkazu jen:

   => CREATE USER rimmer;
   CREATE ROLE
5. Opakujte krok 4. pro další uživatele.
6. Odhlašte se z databáze (klávesovou kombinací CTRL+d, nebo příkazem \q).
7. Odhlaste se z uživatelského účtu postgres i root. Přihlašte se v Linuxu jako uživatel rimmer.

Vytvoření databáze

Server už běží, vytvořili jste si už i uživatele s právem vytvářet databáze, takže zbývá už jen nějakou databázi vytvořit.

K vytváření databází slouží příkaz createdb. Má několik zajímavých voleb. (Všechny si můžete najít v manuálové stránce.) Za zmínku stojí určitě přepínač -E, kterým můžete určit defaultní kódování databáze, -T pro určení „template“ databáze, --lc-collate pro určení jak se mají texty v databázi třídit a --lc-ctype pro určení klasifikace znaků. (Všechno bude podrobně vysvětleno někdy později).

Defaultně se pro kódování použije to kódování, které bylo vybráno při instalaci Postgresu. Přepínačem -E můžete nastavit libovolné (Postgresem podporované) kódování, například LATIN2 (vhodné pro středoevropské jazyky v Linuxu), WIN1250 (středoevropské jakzyky ve Windows) nebo UTF8. Kódování UTF8 je vhodné, pokud budete data přenášet mezi různorodými systémy, jinak bych doporučoval se držet spíše starého dobrého kódování LATIN2.

UTF-8 sice zabírá více místa a práce s ním je o ždibec pomalejší, ale zato umožňuje ukládat text v mnoha jazykových sadách (takže není problém uložit text v češtině i azbuce). Dnes je běžné mít např. webové stránky v různých jazycích, takže UTF8 je jasnou volbou.
V kompletním seznamu podporovaných kódování najdte další informace. Pro tuto chvíli bude stačit, když mi budete věřit, že UTF-8 je váš favorit. Totéž platí o výběru správného collate a ctype.

Chcete-li vidět všechny existující databáse, použijte příkaz psql -l:

Instalace MySQL / MariaDB

Databáza MariaDB je komunitní projekt, který se oddělil od MySQl poté, co MySQL koupil Oracle a začal Mysql „dusit“. První verze byla téměř totožnou kopií MySQL. Aktuální verze MariaDB 10 se už však začíná od mysql mírně lyšit (je jasný, že vývojáři MariaDB nebudou jen opisovat novinky z MySQL co vymyslí Oracle, ale chtějí přidat něco „vlastního“). Stále ale platí, že jsou tyto dvě databáze kompatibilní, téměř jedno jsou.

Tento seriál byl původně psán pro MySQL, avšak jak MariaDB přebírá otěže, budu se postupně orientovat právě na tuto databázi. V následujících kapitolách ale můžete MySQL a MariaDB brát jako synonyma, nebudu popisovat nic, co by nefungovalo v obou databázich stejně. Doporučuji vám používat communitní MariaDB.

Instalace MySQL je hodně podobná PostgreSQL. Takže jen ve stručnosti: nainstalujte si balíčky mysql-community-server a mysql-community-server-client (nebo mysql-server a mysql-client), resp. mariadb a mariadb-client. Ujistěte se, že je server spuštěn, případně si nainstalujte webového klienta phpMyAdmin, nebo grafického klienta mysql-workbench. (Mimochodem, mysql-workbench je o mnoho lepší než pgadmin, ale i tak vám doporučuji začít s textovým klientem mysql).

Vytvoření databáze a uživatele

Při instalaci MySQL je vytvořen uživatel root, který má všechny práva. V MySQL nemá uživatel databáze žádnou spojitost s uživateli Linuxu, takže se může každý připojit jako root. Po instalaci nemá root (MySQL uživatel root) nastavené žádné heslo, takže se může k serveru přihlásit s tímto supermocným uživatelem každý, kdo se naloguje do počítače (je možné se připojit pouze z localhostu). Je velmi záhodno nastavit heslo uživateli root jak rychle to jen jde, ale pokud máte k počítači přístup jenom vy, tak to není zase tak horké.

Databázi a uživatele vytvoříte pomocí SQL příkazů skrze klienta a účtu root:

Nyní se můžete přihlásit k databázi rimmer jako uživatel rimmer z localhostu.

Instalace SQLite

SQLite je trochu zvláštní databáze. Je to program, který má v sobě jakoby server i klienta. Jako databázi používá libovolný soubor, který mu určíte. Když neexistuje, vytvoří si jej, když existuje, pokusí se s ním pracovat jako s SQLite databází.

Z toho vyplývá, že stačí nainstalovat jeden balíček – sqlite3. (Nejspíš najdete ve své distribuci ještě starší verzi sqlite2, s tou neztrácejte čas).

Uživatelé Windows is mohou stáhnout Precompiled Binaries for Windows. Dále vás odkážu zase na to, jak nastavit PATH.

SQLite neřeší žádné uživatele, buď máte přístup k souboru, nebo nemáte.

Instalace Oracle XE

Nejtěžší nakonec. Oracle databázi nenajdete ve svých repozitářích. Budete si jí muset stáhnout ze stránek Oracle. (Abyste to mohli udělat, tak se budete muset nejdříve (zdarma) zaregistrovat).

Oracle databáze je velmi, velmi drahá. Naštěstí existuje Express Edition, která slouží pro výuku a je zdarma. Má nějaká omezení (max. možný počet připojení k databázi, max. velikost dat v databázi atp.), ale ty vás při výuce nemusí trápit.

Aktuálně si můžete stáhnout XE verzi pro Windows 32 bit /64 bit, nebo Linux 64 bit. A protože máte zaručeně Linux 32 bit, mám pro vás jednu vychytralou radu: použijte VirutalBox.

Já používám jako OS 32 bit Debian. To mi ale nezabrání v tom, abych nemohl nainstalovat do VirtualBoxu 64 bit OpenSuSE 12.3 a v něm 64 bitovou verzi Oracle XE pro Linux.

Oracle XE vyžaduje, abyste měli v počítači alespoň 1500 MiB paměti RAM.

127.0.0.0 nazev_pocitace

Po stažení instalačního balíčku rozbalte tento ZIP balíček, přejděte do adresáre Disk1 a nainstalujte jej (jako root):

Během instalace budete dotazováni na pár věcí. Ponechte defaultní volby kde to jde. Dejte si jen pozor, aby jste vybrali spouštění Oracle databáze při startu systému. Budete také požádáni o zadání hesla pro systémového uživatele SYSTEM, to rozodně nezapomeňte, jinak budete v háji.

Oracle XE nainstaluje jak klienta, tak server a k tomu ještě webovou aplikace apex. To je moc pěkné webové rozhraní pro sledování serveru, vytvoření nového uživatele, přihlášení se k databázi a k práci s ní. Nedoporučuji používat textového klient oracle. Já vím, že jsem to do teď doporučoval u všech databází, ale Oracle přestal aktualizovat textového klienta asi tak někdy v době temna a podle toho to vypadá. Když uděláte nějakou chybu, hlásí nepochopitelné hlášky, když se někde překlepnete, musíte celý příkaz psát znovu (žádná historie) atd.

Určitě se vyplatí, když se nejdříve seznámíte s apexem. Později ale můžete přejít na příjemnějšího grafického klienta – SQL Developer. (Tento klient vám sice neprozradí nic o stavu serveru jako apex, ale přeci jen je práce v desktopové aplikaci příjemnější než ve webové …)

Vytvoření uživatele a databáze

Oracle menu

Po instalaci Oracle najdete v menu aplikací několik Oracle zástupců. Ne všichni bohužel pracují jak mají. Například start a stop databáze nefunguje, nejspíš proto, že jsou k tomu potřeba práva uživatele root. Spustit příkazovou řádku se mi z menu taky nepovedlo, protože zástupce odkazuje na skript, ve kterém je chyba. (Pokud po konzoli opravdu toužíte, spustit jí můžete příkazem /u01/app/oracle/product/11.2.0/xe/config/scripts/sqlplus.sh. Ale možná budete mít štěstí a vám ten zástupce fungovat bude.)

Apex

Nejdůležitější je zástupce na spuštění apexu Get Started With Oracle Database 11g Expres Edition. Ten naštěstí funguje. Spustí webový prohlížeč a otevře stránku localhost:8080/apex/. Měli byste vidět stránku jako na obrázku Apex.

Vytvoření uživatele a databáze

Přejděte do Application Express, kde si založíte uživatele s databází (tady se tomu říká workspace). Nejdříve budete dotázání na jméno (to je SYSTEM) a heslo (to je to, co jste vyplnili při instalaci). Pak byste se měli dostat na stránku jako je na obrázku Vytvoření uživatele a databáze.

Database user name a Application user name vyplňte stejně, ať se vám to neplete. Workspace se vytvoří automaticky se stejným jménem, jako Database user name.

Apex domovská stránka

Po vytvoření uživatele a jeho workspace se můžete přihlásit. Všimněte si na obrázku Vytvoření uživatele a databáze v pravo tlačítka Already have an account? …. Kliknutím na něj se dostanete na přihlašovací obrazovku pro uživatele.
Na stejnou obrazovku se dostanete, pokud napíšete do prohlížeče přímo adresu localhost:8080/apex/, takže se nemusíte do apexu dostávat tak krkolomě přes přihlášení uživetele SYSTEM …

Po přihlášení byste měli vidět obrazovku, jako je na obrázku Apex domovská stránka. Klikněte na SQL Workshop, pak na SQL Commands a můžete psát své SQL příkazy.

SQL Developer

SQL Developer

Oracle SQL Developer je grafické rozhraní určené primárně pro práci s Oracle Databází. Podporuje i práci s MySQL a od verze 4 i s Postgresem.

Aby vám fungovalo připojení do Postgresu, musíte nejdříve stáhnout JDBC driver pro Postgres. Pozor na verzi JDBC driveru. Záleží na verzi javy, kterou máte nainstalovanou. Vzhledem k tomu, že SQL DEveloper v 4 vyžaduje javu 1.8, budete potřebovat PostgreSQL JDBC 4.2 Driver, 42.2.1. Tedy tak to alespoň platí v době pasní tohoto odstavce.

Dále v SQL Developeru vyberete Tools → Preferences, Database → Third Party JDBC Drivers a pak přidáte stažený jar soubor.

Pak už můžete vytvořit nové databázové připojení a vybrat si záložku PostgreSQL.

Stejný postup platí i pro MySQL/MariaDB, jen stáhnete MySQL JDBC Driver.

Závěr

Hurá, to nejhorší máte zasebou. Když už máte nainstalovanou databázi a víte jak se k ní připojit, nemůže vás již nic zastavit od toho stát se SQL guru. Smyslem této kapitoly nebylo abyste něco pochopili, to příjde v dalších kapitolách. Mimo jiné jsem zde používal zmateně pojem „databáze“. Co toto slovo vlastně znamená se dozvíte v další kapitole.